Liberečtí vozíčkáři posbírali na turnaji v Lignanu několik cenných kovů

Pro oba handicapované sportovce to byl velmi důležitý turnaj pro nominaci na letošní mistrovství Evropy a doufají, že jim pomůže i k účasti na mistrovství světa v čínském Pekingu. Oba vozíčkáři hrají za Sportovní klub stolního tenisu Liberec. Klubu zajistilo finanční podporu Statutární město Liberec.

Jiří Suchánek vybojoval v soutěži dvoučlenných družstev zlato, při hře jednotlivců získal bronz. Úspěšný byl i jeho klubový kolega René Tauš, který v soutěži jednotlivců v jiné kategorii obsadil třetí místo.

Pro Jiřího Suchánka to byl první letošní mezinárodní turnaj. Pocity z něj hodnotí jako smíšené. „Od listopadu do března hraji soutěž pouze proti „choďákům“, a když nastoupím proti vozíčkářům, je strategie a styl hry dost odlišný. Vozíčkář se snaží využít v maximální míře postižení protivníka a co možná nejvíce hrát do stran,“ prozradil. Tenisty na turnaji rozlosovali do skupin, které se řídí aktuálním světovým žebříčkem. „Díky tomu, že jsem na osmém místě, přál mi los a já věděl, že když odehraji svůj standard, ze skupiny postoupím z prvního či druhého místa. Povedlo se a já postoupil z prvního,“ uvedl Jiří Suchánek.

V osmifinále na něho čekal jeho již známý soupeř Wella a následně při postupu do čtvrtfinále Ukrajinec Yezyk. Oba relativně hladce přehrál. Postup do semifinále měl zajištěný a připravoval se na boj o finále. Tam na něj čekal skvěle hrající Francouz Molliens - úřadující mistr Evropy a několikanásobný medailista z mistrovství světa, Evropy a paralympijských her. „Zde se právě projevily zkušenosti, podmínky vytvořené francouzským svazem stolního tenisu postižených a hlavně jistota při hře proti vozíčkářům. Ve třísetovém zápasu jsem poměrně hladce prohrál a zbylo na mě „pouze“ třetí místo,“ popsal Jiří Suchánek. „S takovým hráčem není ostuda prohrát. Když si uvědomím jaký tým a podmínky za sebou tento hráč má. Divím se, že jsem ho v minulém roce porazil,“ poznamenal.

Po soutěži jednotlivců následovala soutěž dvoučlenných družstev, které Jiří Suchánek odehrál v týmu se španělem Sastrem. Losování a nasazení do skupin proběhlo opět podle světového žebříčku. Sice byli nasazeni jako jedničky, ale podlehli polskému družstvu. Do semifinále postoupili, ale z druhého místa. Medaile tedy byla jistá. Ale jaká barva?

„V boji o postup do finále jsme prošli přes Srby a ve finále narazili opět na družstvo z Polska. Družstva se hrají do dosažení tří bodů (systémem - dvouhra, dvouhra, čtyřhra, dvouhra a dvouhra). Čili výsledek 3:2 je nejvyšší možný. Tento výsledek čekal i na nás. Po výkřiku VAMOOOSSSS, znějící od mého španělského kolegy bylo jasno. Do České republiky poputuje kromě bronzu také zlato,“ radoval se. „Po zápase u zaslouženého piva jsem zjistil, že nejen pro mě je to poprvé co jsem vyhrál zlato, ale i pro týmového kolegu. O to více nás krásný zážitek těší,“ dodal.

Z libereckého oddílu se turnaje zúčastnil také René Tauš. Ten po postupu ze skupiny přehrál tradičního soupeře Němce Cetina 3:1. V semifinále pak nestačil na Srba Palikuču, jehož styl hry nesedí žádným útočným hráčům a byla z toho hladká prohra 3:1 a pěkné třetí místo.

V soutěži družstev nastoupil René Tauš ve dvojici s Jirkou Žákem. Bohužel se jim moc nedařilo. „Jirka sbírá teprve zkušenosti na mezinárodních turnajích a bohužel jeden družstva neodehraje,“ vysvětlil Jiří Suchánek. Zajímavý zápas však společně sehráli proti úřadujícímu paralympijskému vítězi Urhaugovi a Němci Didionovi. René promarnil dva mečboly v pátém setu a s Urhaugem a prohrál 13:11, Jirka nedotáhl do konce zápas s Didionem a také prohrál v pátém setu, tentokrát 11:9.

Liberečtí handicapovaní stolní tenisté se nyní připravují na další turnaj, kterého by se měli zúčastnit v květnu ve slovinském Lašku. Účast na něm potvrzují i asijské státy, což zaručuje těžké soupeře. „Důležité je, vzít si z každého zápasu to potřebné a poučit se z chyb, které jsem dělal a vyvarovat se jich v dalších zápasech,“ uzavřel Jiří Suchánek.

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec