07.01.2016

Otevřený dopis ředitelkám a ředitelům základních škol k zápisům do 1. tříd

Otevřený dopis náměstka primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivana Langra adresovaný ředitelkám a ředitelům základních škol v Liberci.

Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé,

obracím se na Vás zcela záměrně touto nezvyklou formou v souvislosti s letošními zápisy do 1. tříd, které nás čekají od 21. ledna 2016, protože soudím, že veřejnost by měla být o této komunikaci mezi školami a jejich zřizovatelem plně informována. I z četných pohybů v registru obyvatel statutárního města Liberec je už několik týdnů patrné, že se zápisy kvapem blíží. Je až neuvěřitelné, kolik rodičů v tuto dobu sahá k nestandardnímu řešení a přehlásí své dítko byť na pár týdnů či měsíců do domácnosti k cizím lidem, jen aby dosáhli svého a jejich potomek navštěvoval školu, již mu sami vybrali, ale do jejíhož spádového obvodu za běžné situace nespadá.

Považuji takové jednání jednoznačně za prokorupční a deviantní, protože vede jen k soukromému uspokojení pár desítek jedinců a souběžně poškozuje jak ty děti, které v dané spádové oblasti žijí přirozeně, ale vinou přistěhovalců se do své školy nedostanou, tak pověst, sociální klima a celkovou úroveň dotyčné školy. Jsem totiž přesvědčen, že zkušenost, v níž jsou žáci mladšího školního věku konfrontováni s patologickým jednáním dospělých, má na dané jedince i neblahý výchovný vliv a jejich prostřednictvím negativně ovlivňuje prostředí Vaší školy i budoucnost celé naší společnosti. Zkrátka, řada dětí pak takové vzorce chování automaticky reprodukuje u sebe i svých potomků.

Věřím, kolegyně a kolegové, že velmi dobře víte, proč vůbec vymezujeme spádové obvody a prakticky každý rok novelizujeme vyhlášku města, tedy měníme v daných spádových obvodech rozsah ulic, popř. i čísel popisných. Za prvé to po nás bez pardonu vyžaduje zákon, za druhé musíme být schopni garantovat dětem žijícím ve spádu možnost navštěvovat jim nejbližší školu. Je to fakticky jediný nástroj, který město k regulaci školní docházky má. Nelze říct, že není účinný – naopak dobře funguje u 90 procent našich tzv. zápisových škol. Skutečným problémem jsou v podmínkách Liberce jen školy dvě, v jejichž spádových obvodech dochází často až k absurdním situacím, třeba výše zmíněným. Doufám, kolegyně a kolegové, že sami cítíte, že takovému jednání musíme společně oponovat, abychom uchránili práva ostatních dětí.

Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé,

statutární město Liberec, zřizovatel Vašich škol, se spádovou turistikou samo nic nenadělá. Není při zápisech účastníkem správního řízení, nemá právo fyzicky kontrolovat domácnosti, zda v nich náhodou nepřebývá cizí dítě, může jen každý měsíc trpce sledovat, jak narůstají čísla stěhovavých dětí tam, kde žádná bytová výstavba neprobíhá. Společně však přece jenom můžeme některé kroky podniknout. Předně bych Vás rád požádal, abyste se sami stali aktivními aktéry, vysvětlovali rodičům pečlivě smysl spádových obvodů i jejich možných negativních dopadů a odvraceli od podvodů ty, u nichž takové jednání vycítíte, nebo jej dokonce konkrétně seznáte! Nebojte se vyzdvihnout zasloužená pozitiva svých skvělých škol tak, aby se dlouho tradované pověsti o (kvazi)elitách konečně staly minulostí! Vysvětlujte rodičům, že kvalitní školu nedělají moderní fasády a opravený interiér, ale především schopný pedagogický sbor, úroveň výuky, zdravé sociální klima, nápadité aktivity a také pestrý komunitní život, založený na neutuchající komunikaci vedení, učitelů, zákonných zástupců a dětí! Jsem si jist, že – měřeno těmito nezpochybnitelnými parametry – není v Liberci špatných základních škol.

Pokud jde o zápisy samotné, jsme přece jenom letos o kousek dál. Zákonodárci nám dali do rukou právo pracovat s registrem obyvatel a souběžně povinnost zprostředkovat Vám v době předzápisové seznamy dětí z Vašich spádových obvodů. Zjednodušeně řečeno: společně budeme přesně vědět, kdo jsou Ti, kteří na poslední chvíli přehlašují své děti do vybraných spádů. Vyzývám Vás, kolegyně a kolegové, nebojte se v takových případech využít podnětu k zásahu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), pokud zjistíte, že budoucí prvňáci mají odlišnou adresu trvalého pobytu od svých zákonných zástupců, a cítíte, že jde o věc abnormální. Pokud jsou rodiče ochotni jít i cestou podvodu, musejí být připraveni na to, že jim pracovníci sociální péče mohou klást nepříjemné otázky.

Letošní rok by mohl být v libereckém školství přelomový. Nejde jen o již známou problematiku změn v předškolním vzdělávání, které na nás chystá ministerstvo školství, či zahájení tzv. inkluzivního (společného) vzdělávání, ale i o oblast hodnocení našich základních škol. Rád bych totiž využil prostoru, daný zřizovateli v § 12 školského zákona, a zavedl skutečně komplexní a systémové posuzování kvality libereckých škol. A velmi rád bych na zavádění této novinky pracoval i s Vámi.

Přeji Vám úspěšný rok 2016 a bezproblémové období zápisů.

Pár poznámek k diskuzi o otevřeném dopisu ředitelkám a ředitelům ZŠ

Jak jsem předpokládal, vyvolal otevřený dopis ředitelkám a ředitelům ZŠ velké debaty i vášně. Přiznávám, že text byl sice formálně adresován vedení škol, ale fakticky určen široké veřejnosti. Měl zahájit debatu o tom, co je pro nás tolerovatelné a akceptovatelné ze strany rodičů, škol a koneckonců (a nikoli v poslední řadě) vedení města. Z probíhající debaty vnímám tři základní body, k nimž bych se rád ještě vyjádřil souhrnně: 1. nástroj v podobě sociálně-právní ochrany dětí (ospod), 2. kvalita libereckých škol, 3. vhodnost slov v dopisu užitých.

Ad 1. Matematicky řečeno, tato rovnice má pro mě osobně velmi jednoduché řešení. Pokud čistě pro účely zápisu do 1. tříd existují vzájemně rozdílné adresy trvalého pobytu dítěte a jeho zákonných zástupců, pak: (a) může jít o závažnou skutečnost v životě rodiny (to nikdy nelze vyloučit), k jejímuž řešení je podle mě legitimně předurčen ospod, (b) může jít o účelové jednání, zvolené rodiči, aby na úkor ostatních dětí zajistili svému potomku školní docházku v jimi vybraném zařízení. Je ale na řediteli školy, aby si dokázal celou věc vyhodnotit a případně zvolil nějaké řešení. Jsem přesvědčen, že pokud ředitelé cítí, že správná odpověď je (a), měli by konat. Nejsem ale schopen principiálně přijmout odpověď (b), tedy že by lež a podvod měly vést k úspěchu, přestože je možné, že i část společnosti by nad takovým postupem přivřela oči. Nesdílím argument, že rodiče jen využívají nedokonalostí školského zákona, a že se s tím tedy musíme smířit. To já neumím. Nikdo rodičům nebrání, aby regulérně hlásili své děti i do nespádové školy, jen v ní nemají z kapacitních důvodů jistotu přijetí. Přehlašovat kvůli tomu účelově trvalé bydliště, je ale věc naprosto odlišného dopadu. Souzním v tomto směru s veřejnou ochránkyní práv Annou Šabatovou, která už loni o tomto nešvaru napsala: „Jsem přesvědčena, že jde o zneužití práva ze strany rodičů. Školy, jejichž kapacita vyhovovala situaci ve školském obvodu, se dostávají pod tlak žádostí dětí, s nimiž se počítalo ve školách v jiných obvodech. Tento stav navíc může kvalitní a žádané školy zcela paralyzovat.“

Ad 2. V mnoha diskuzích se hodnotí kvalita libereckých škol, zaznívají hlasy, že špičkové máme jen dvě a ostatních 18 nestojí za nic. Budu se těmto komentářům bránit ze všech sil, protože jsou nepravdivé a znevažují poctivou práci našich ředitelů a jejich pedagogických sborů. Poznal jsem v průběhu roku 2015 všechny (20 + 2) naše školy zevnitř, navnímal jejich klima, nahlédl čas od času i do běžné výuky (a stresoval tak nechtě i některé pedagogy), načerpal poctivě potřebu oprav a investic, naslouchal vyjádření ředitelů i rodičů, pořádal veřejné debaty o školství, takže myslím, že mám v ruce dost relevantních poznatků, abych svá tvrzení mohl považovat za podložená. Pokud bych měl na zjednodušené škále kvalitní – dobrá – uspokojivá – špatná zařadit naše základní školy, pak všech dvacet zápisových vložím do první kategorie. S vědomím, že jsou mezi nimi i v tomto šuplíku rozdíly (a budou vždycky), ale že dochází k postupnému vyrovnávání.

Rovněž musím polemizovat s nápady některých diskutérů, vytvořit ze dvou libereckých ZŠ školy jen pro elity a zmenšit jim spádový obvod na minimum. Základní školství je ze své podstaty nevýběrové, musí poskytovat prostor pro celou sociální strukturu bez jakékoli diskriminace, byť by se v ní třeba zrcadlil konflikt nadání vs. sociální vyloučení. Tento aspekt navíc začne nabývat na důležitosti s přibližující se inkluzí (společným vzděláváním). Jsem v tomto směru opět zajedno s ombudsmankou Šabatovou, která tvrdí, že „základní školy nejsou výběrové a stát dítěti garantuje, že může plnit povinnou školní docházku ve své spádové škole. Všechny „spádové děti“ navíc mají mít stejnou právní jistotu, že mají stejné právo na přednostní přijetí. Není tedy možné mezi nimi rozlišovat na základě znalostí či dovedností, které mají v době zápisu, tj. půl roku před zahájením školní docházky. V první třídě je pak s dětmi třeba individuálně pracovat a případně jim nabídnout takovou podporu, aby mohly naplno rozvinout svůj vzdělávací potenciál.“

Ad. 3 Co jsou vhodně či nevhodně užitá slova, je vždycky věc diskutabilní, související se subjektivním cítěním každého čtenáře. Pokud má text široce rezonovat a vyvolat skutečnou diskuzi, nikoli však jen dehonestaci pisatele, musí obsahovat relevantní slovní zásobu a formulace. Čtenáři se hojně pozastavují nad slovy deviantní a prokorupční. Deviantní přitom znamená jen nenormální, odchylné od běžného normálu. A pakliže se rodič, ve snaze zajistit pro své dítko danou školu, dopustí z mého pohledu nečestného jednání (přepíše dítě účelově kromě příbuzných i do cizí rodiny, na adresu firmy či dokonce do ubytovacích prostor) a stvrdí svým podpisem na přihlášce do ZŠ, že jeho dítě opravdu fyzicky na udané adrese bydlí, vychyluje se podle mě jeho chování z normality. Alespoň doufám, že majoritní část společnosti stále bere za normální spíš poctivost než lež či podvod. Prokorupční znamená rozšiřovat prostor pro možnou korupci. Netvrdím, že v daných případech ke korupci dochází, ale že existuje daleko větší riziko, že k ní třeba docházet může. Jedno je totiž jisté, v některých případech se z přehlašování dětí na cizí adresy již stal byznys a já se nechci v budoucnu dočkat inzerátů typu: Umístím dítě do trvalého pobytu pro účely zápisu do 1. třídy. Zn. Podmínky dohodou. To je pro mě velká noční můra.

Ještě na začátku října 2015 náleželo do spádu ZŠ Lesní jen 51 dětí (na plánovaných 56 míst ve dvou prvních třídách), protože jsme změnou vyhlášky již předtím 16 dětí ubrali. Na konci prosince 2015 již ale do spádu přibylo dalších 10 dětí, a to jen přehlášením trvalého pobytu (nyní tedy 61). Obávám se, že poslední data, která získáme na konci příštího týdne, situaci ještě více zdramatizují. Je dost možné, že v takovém případě se v ZŠ Lesní může schylovat k nepopulárnímu losování. Jak vysvětlíme rodičům dítěte, které ve spádu žije přirozeně celý svůj mladý věk, že jejich potomek bude muset chodit do jiné školy, protože se na něj při losování neusmálo štěstí a vybráno bylo naopak to dítě, které tam sídlí jen papírově?

Ještě na začátku října 2015 náleželo do spádu ZŠ Husova jen 44 dětí (na plánovaných 58 míst ve dvou prvních třídách), přestože jsme změnou vyhlášky již předtím 13 dětí přidali (právě z obvodu Lesní). Na konci prosince 2015 již ale do spádu přibylo dalších 18 dětí, a to jen přehlášením trvalého pobytu (nyní tedy 62). Obávám se, že poslední data, která získáme na konci příštího týdne, situaci ještě více zdramatizují. Je dost možné, že v takovém případě se v ZŠ Husova může schylovat k nepopulárnímu losování. Jak vysvětlíme rodičům dítěte, které ve spádu žije přirozeně celý svůj mladý věk, že jejich potomek bude muset chodit do jiné školy, protože se na něj při losování neusmálo štěstí a vybráno bylo naopak to dítě, které tam sídlí jen papírově?

A na závěr poslední data: za poslední dva měsíce přibylo na území města 40 nových dětí ve věku nastupujících školáků. Nejde pochopitelně o přirozený vývoj, ale patrně o děti z okolních obcí, které nejsou schopny samy zajistit povinné školní vzdělávání, jak jim přikazuje školský zákon. I takto bizarně mohou vypadat zápisy do 1. tříd v Liberci.

Každý čtenář by měl posuzovat celou věc kolem zápisů do 1. tříd, spádových obvodů a školské politiky města v plném kontextu a se všemi dostupnými daty a fakty. Jako člen vedení města přitom přirozeně cítím, že ochrannou ruku musím držet především nad těmi, kteří jsou v celé věci nevinně a mohou doplatit na nefér jednání druhých. To jsou jak děti a rodiče, tak učitelé a ředitelé. To je moje zodpovědnost vůči nim.

                                                                        Ivan Langr, náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu