Protikorupční strategie

Co je korupce

▼ Otevřít

Korupci je možno charakterizovat jako zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Je motivováno snahou po materiálním zisku nebo získání jiných výhod. Korupce je projevem chyby v rozhodovacím a řídícím procesu. Součástí korupčního vztahu je vždy ten, kdo rozhoduje, jeho moc odchylovat se od stanovených pravidel, výměna takto vychýleného rozhodnutí za výhodu a nesprávnost, protiprávnost nebo amorálnost takového vztahu výměny. V širším smyslu je účast v korupčním vztahu etickým a mravním selháním jednotlivců. Schopnost instituce korupci potlačovat a bránit se jí je indikátorem kvality vnitřní kultury celého institucionálního systému jako takového a z ní vyplývajících norem chování v příslušných institucích. Výskyt korupce může ohrozit životaschopnost demokratických institucí a tržních ekonomik a zároveň bezpečnost státu, a to jak z hlediska vnitřní, tak i  vnější bezpečnosti.
 
Přestože trestní zákoník nepoužívá samotný pojem „korupce“, je tento negativní společenský jev postihovaný především trestnými činy uvedenými v části druhé hlavy X. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“. Zejména podle dílu 3 „Úplatkářství“ jde o trestný čin podle:
  • § 331 Přijetí úplatku,
  • § 332 Podplácení,
  • § 333 Nepřímé úplatkářství,
  • § 334 Společné ustanovení pak vymezuje pojmy „úplatek“, „úřední osoba“ a „obstarávání věci obecného zájmu“.
Díl 3 trestního zákoníku chrání před různými formami korupce především čistotu veřejného života a nestranné a objektivní obstarávání věcí obecného zájmu osobami, které věci obecného zájmu obstarávají.
 
Kromě úplatkářství je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování.
Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží v  oblasti veřejné správy včetně moci zákonodárné a moci soudní, jde především o vybrané činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku „Trestné činy úředních osob“: 
  • § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby,
  • § 330 Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti.
K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy:
  • § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji,
  • § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku,
  • § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
  • § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,
  • § 258 Pletichy proti veřejné dražbě,
případně některé další skutkové podstaty obsažené zejména v hlavě VI. a X. zvláštní části trestního zákoníku.
    
Interní protikorupční program Ministerstva vnitra

Upozornění pro občany: Protikorupční linka 199 uvedená v protikorupčním manuálu (níže ke stažení) není od května 2012 v provozu. Od 1. ledna 2012 Inspekci Policie České republiky nahradila Generální inspekce bezpečnostních sborů.