Alej lip, Masarykova

Alej lip, Masarykova

Katastrální území:

Liberec, p.p.č. 6009

Datum registrace: 3.4.1996

CHARAKTERISTIKA

Jedna z nejvýznamnějších alejí ve městě. Byla vysázena v 90. letech 19. století (kácení a obnova 1880 a 1885) podél městské pěší osy centrum - městský park, původně jako čtyřřadá (vnitřní - javory, vnější -lípy, v roce 1970 celkem 213 lip a 101 javorů). V současné době alej tvoří celkem 141 lip ve dvou řadách.

TROCHA HISTORIE

Úryvek z novin v době rekonstrukce Masarykovy třídy:

"....v souvislosti s komplexní přestavbou ulice byly v letech 1989 a  1990 zpracovány dva odborné posudky stavu aleje. Dle jejich doporučení bylo v lednu 1991 vykáceno 23 nejvíce poškozených a proschlých jedinců. V současné době se rekonstrukce ulice dostává do finále, a proto byla znovu otevřena otázka této tradiční a v prostředí města významné aleje. Vznikly totiž pochybnosti o životnosti a výhledové perpektivě zbývajících lip. Proto byl zpracován další posudek, který vychází ze sondáže kmenů přírůstovým nebozezem.

Výsledek vyhodnocení zdravotního stavu 150 stromů je následující:

  • 13 lip má v kmenech velké vyhnilé dutiny, které přimo narušují stabilitu stromů a jako havarijní jsou postupně káceny
  • 51 stromů má od středu v různém stupni odumřelý kmen, který je zatím pevný, nebo má jen malou dutinu. Jde o jedince rizikové, u nichž lze v následujících letech rozhodně předpokládat postupné usychání.
  • 86 lip je sice bez zjevného poškození, avšak jeho následné zjištění - vzhledem k věku stromů a jejich životním podmínkách v  posledních desetiletích - nelze v příštích letech vyloučit.

Ze sadovnického hlediska je možné při rekonstrukci této aleje vycházet ze tří základních možností:

  • zachovat alej v maximální možné míře. Toto je riskantní jak vzhledem k současnému stavu některých stromů, tak i k problémům, které přinese kácení stromů po uvedení komunikace včetně tramvaje do provozu. Přerušení provozu, odstranění pařezů atd. představuje několikanásobek ceny prací, než při jejich provádění po dobu stavby. Navíc při každém dodatečném zásahu se bude velmi obtížně řešit výměna kontaminované zeminy a zachování jednotného rozestupu stromů.
  • Vykácet poškozené a po zdravotní stránce nevyhovující a  neperspektivní stromy a nahradit je novými. Když zvážíme, že původní projekt předpokládal výsadbu 31 nových stromků, kdežto po současném kácení dalších třinácti poškozených a navíc 51 neperspektivních lip by se tento počet téměř ztrojnásobil, dostává se do popředí problém celkového vzhledu takoto řešené aleje. Ani tento způsob nevylučuje možnost nutných zásahů v průběhu příštích let a tím přináší rizika jako bod předchozí.
  • Vykácet celou alej a výsadbou odrostlých stromků odolnějších druhů v příznivějších vzdálenostech s výměnou kontaminované zeminy a při technických opatřeních pro zajišťování závlahy a výživy vytvořit vhodné podmínky pro vývoj a existenci aleje na další dlouhé období...."

RNDr. Alois Hysek,
v té době útvar hlavního architekta Úřadu města Liberce

Různé způsoby obnovy alejí jsou neustále aktuálním problémem, který je třeba řešit i v současné době a který se netýká pouze aleje na  Masarykově třídě.

LÍPA MALOLISTÁ

Lípu srdčitou (malolistou) přijal Jan Kollár za symbol slovanské vzájemnosti. Stala se symbolem českého národa - její ratolest je na prezidentské standartě. Přirozeně roste v lužních lesích. Často byla vysazována na vesnických návsích, u kostelů, křížků a  kapliček. S oblibou se vysazuje také v alejích. Dorůstá výšky až 30 m a  dožívá se až 500 let. Má euroasijské rozšíření. Plodem jsou tobolky (lze je rozmáčknout v prstech) vytrvávající na stromech až do předjaří. Lipový květ (Flos tiliae) je ceněnou drogou - užívá se při infekčních a  horečnatých onemocněních.

Lípa byla považována za ochranný strom rodin a rodů. Při narození prvního dítěte bývalo zvykem zasadit u stavení lípu. Tento zvyk může mít i souvislost s dalším mýtem o tomto stromu. Říkalo se, že lípy chrání před zlými duchy a nikdy do nich neuhodí blesk. Byla stromem zamilovaných a sídlem bohů lásky. Starořecký příběh o manželích Filemonovi a Baucis, kteří i po smrti chtěli být stále spolu, a proto je Zeus proměnil za jejich dobrotu v dub a lípu, aby se mohli alespoň větvemi sebe dotýkat, jistě dokladuje i význam lípy v řecké kultuře. Keltové i Slované tomuto stromu přisoudili zvláštní význam a vlastnosti.