Zajatecký hřbitov

Zajatecký hřbitov

p.p.č. 169

Datum registrace: 15.11.1995

Vzrostlý porost bříz bílých (Betula verrucosa EHRH.) a smrků ztepilých (Picea abies KARST.) s doprovodem jasanů, lip (původně alej) , jeřábů, s dubem zimním ve formě pyramidální (Quercus petraea LIEBL., f. pyramidalis), střemchou hroznatou a s podrostem černého bezu, pámelníku a vzácně zimostrázu (patrně jako pozůstatek ozelenění jednotlivých hrobů). Je umístěný uprostřed souvislé plochy zemědělské půdy. Jeho rozloha je 3775 m2. Remíza, která je bez komunikačního napojení na okolí (původní polní cesty byly rozorány), představuje útočiště především zástupců avifauny a  plní omezeně funkci biocentra

VÝZNAM

Význam této nevelké a uprostřed polností zcela izolované umělé lesní enklávy tkví spíš v jejím kulturně - historickém významu pro město Liberec, než ryze přírodovědeckém, protože lokalita představuje zcela umělý a zoologicky velice chudý porost na bývalém zajateckém hřbitově z doby 1. světové války.

HISTORIE

Porost je původní zeleň, která byla vysázena na  zajateckém hřbitově založeném a využívaném v letech 1914 - 1918. Jako pozůstatek hřbitova se zde zachoval kamenný pomník s uvedenými daty a  náznaky hrobů (celkem zde bylo pohřbeno 713 italských a ruských zajatců). Hřbitov byl rozdělen dvěma osovými cestami na čtyři nestejně velká pole. Středem vede lipová alej (dnes částečně prořidlá) až ke kamennému pomníku. Hroby byly podle literárních pramenů označovány plechovou tabulkou se jménem a hodností vojáka. Kromě toho byly jednotlivé hroby osazovány zčásti smrky, v místech hrobů ruských vojáků pak byly sázeny břízy. Tomu odpovídá i dnešní vzhled porostů po osmdesáti letech. V současné době jsou všechny hroby propadlé a zcela bez označení, takže hřbitovní ráz je zcela setřen.

FAUNA

  • Vertebratologický průzkum: 
    Plazi- terénním průzkumem byl na lokalitě zjištěn pouze jediný druh plazů (Reptilia) a sice slepýš křehký (Anguis fragilis) a to na  výslunném místě na severním rozvolněném okraji lesíka
    Ptáci- les v prostoru bývalého zajateckého hřbitova není bohatou ornitologickou lokalitou, zejména ne v hnízdní době. V době tahu je navštěvován příležitostně druhy, které v tomto lesním porostu nehnízdily. Celkový počet zjištěných druhů je ale nízký.

  • Entomologický průzkum:
    Průzkumem entomofauny bylo nalezeno celkem 80 druhů brouků. Je zřejmé, že lesík funguje jako refugium pro typické lesní adaptabilní druhy střevlíků, a to zejména pro střevlíka Carabus linnaei, jehož populace zde čítá mnoha desítek jedinců a který se jinak běžně vyskytuje v lesích rozsáhlejších horských celků. Mezi zajímavé nálezy patří i výskyt našeho největšího a nepříliš hojného kůrovce Scolytus ratzeburgi, který žije na skupině bříz na východním okraji lesíka a dále výskyt dalšího málo hojného druhu Anaspis thoracica, který žije na mrkvovitých rostlinách.