Wikipedie samosprávy

Obsah:

1.)   Úvod
2.)   Základní principy samosprávy
3.)   Samospráva obecně
4.)   Samospráva a státní správa
5.)   Samospráva
6.)   Státní správa
7.)   Pojem obec (město)
8.)   Orgány obce (města)
9.)   Zastupitelstvo města (ZM)
10.) Rozhodování zastupitelstva
11.) Rada města
12.) Komise a výbory
13.) Starosta (primátor)
14.) Obecní úřad (městský úřad)
15.) Tajemník
16.) Úředníci
17.) Rozdíl mezi obcí ( městem ) a obecním (městským) úřadem
18.) Obchodní společnosti zakládané obcí
19.) Příspěvkové organizace zřizované obcí
20.) Základní práva občana
21.) Právo na informace
22.) Právo občana podávat návrhy a právo kontroly činnosti zastupitelstva
23.) Právo občana podávat návrhy a právo kontroly činnosti rady

 

1.)  Úvod

Vzhledem k tomu, že obce prostřednictvím svých orgánů vykonávají v širším slova smyslu veřejnou správu a je jim svěřen široký okruh pravomocí, je třeba zajistit účinné mechanismy kontroly jejich činnosti, mezi nimiž zaujímá zvláštní místo kontrola ze strany veřejnosti. Aktivní účast občanů na správě věcí veřejných může fungovat jako významný kontrolní mechanismus a garant transparentního a efektivního výkonu samosprávy. Tato kontrola ovšem vyžaduje porozumění tomu, jaká je úlohy jednotlivých orgánů a o jakých otázkách jednotlivé orgány obce rozhodují, jakou procedurou svá rozhodnutí přijímají, jakým způsobem je možné ovlivňovat tento rozhodovací proces a tím z pozice občana participovat na výkonu samosprávy. Tam kde se dále  v textu hovoří o obcích je v také myšleno město, které je v případě Liberce městem statutárním. ( Statutárním městem právo si svoji správu organizovat podle základní městské vyhlášky, která se označuje jako statut města. Statutární města v České republice se na rozdíl od ostatních měst, obcí a městysů mohou členit na dílčí samosprávné části, jež jsou vymezeny právě ve statutu dotčeného statutárního města) . 

 

2.)  Základní principy samosprávy

   Samospráva by neměla směřovat k jiným cílům, než je uspokojování potřeb svých občanů, a už vůbec by neměla sloužit k uspokojování soukromých zájmů úzkých skupin či dokonce jednotlivců.

-          Prvotní vždy musí být zájem občana, resp. obce. Osobní ambice a zištné cíle musí jít stranou. Na druhé straně výkon funkce v obecním zastupitelstvu musí být ctí a takto musí být k práci v něm přistupováno.

-          Je třeba vždy zachovávat a ctít rovnost občanů před orgány místní správy.

-          Povinnost informovat přiměřených způsobem občany.

-          V soukromoprávních vztazích nemůže obec zneužívat svého vrchnostenského postavení.

3.)  Samospráva obecně

   Samosprávou rozumíme způsob, jakým určitý subjekt rozhoduje o svých záležitostech  sám autonomním způsobem, tedy „spravuje sám sebe“.  Samosprávu  obecně můžeme rozdělit na zájmovou a územní.

 

4.)  Samospráva a státní správa

     Obec vedle spravování vlastních záležitostí vykonává i činnosti, jejichž provádění si vyhrazuje stát, který ho výkonem těchto činností pověřuje. Z tohoto pohledu dělíme tyto činnosti na samosprávu a státní správu. Samosprávu vykonává v rámci vlastní působnosti, státní správu v působnosti přenesené.

 

5.)  Samospráva

     V rámci samosprávy spravuje obec své záležitosti samostatně a to prostřednictvím svých volených zástupců.  Těmito záležitostmi jsou především ty, které se dotýkají života obyvatel obce. Mezině patří především vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb občanů obce - bydlení, ochrana a rozvoj zdraví, doprava a spoje, informace, výchova a vzdělávání, kulturní rozvoj a ochrana veřejného pořádku). Vlastní obsah samosprávné činnosti obce je rozveden zejména v § 84, 85 a 102 zákona o obcích. Ani tato činnost však nesmí být v rozporu se zákony státu.

 

6.)  Státní správa

Jde o správu záležitostí, které náleží státu, avšak tento je na obec přenesl. Jejich význam přesahuje rámec obce a stát má zájem na ovlivňování jejich výkonu. Pokud zákon svěří obci výkon státní správy, je území obce správním obvodem a orgány obce jsou povinny zabezpečit úkoly v přenesené působnosti. Mezi přenesenou působnost patří např. výkon činnosti na úseku územního plánování a stavebního řádu, projednávání přestupků, zajišťování státní správy ochrany ovzduší, sociální zabezpečení atd.

 

7.)  Pojem obec (město)

    Obec je základní jednotkou veřejné správy. Zjednodušeně se dá říci, že má dva základní parametry – jedním jsou občané a tím druhým je území, na kterém tito občané žijí a prostřednictvím svých zástupců spravují své záležitosti. Zákon pak toto shrnuje do definice, podle které je obec základním, územně samosprávným společenstvím občanů, který je vymezen hranicí území obce.

 

8.)  Orgány obce (města)

-       Zastupitelstvo města ( obce )

-       Rada města ( obce )

-       Starosta ( primátor v případě statutárního města jakým je např. i Liberec )

-       Městský úřad

-       Dalšími pomocnými orgány obce jsou výbory( zřizuje zastupitelstvo ) a komise ( zřizuje rada ).

 

9.)  Zastupitelstvo města (ZM)

  ZM je základním orgánem obce (v našem případě města). Občané do ZM volí své zástupce v přímých volbách. ZM rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti. ZM spravuje záležitosti obce samostatně prostřednictví  obecně závazných vyhlášek nebo usnesení. Toto právo  není právem neomezeným, neboť samospráva nemůže se rovnat svévole. I výkon samosprávy se vždy musí řídit a pohybovat v mezích platné právní úpravy a musí zde tedy být mechanismus, který by zajistil nápravu rozhodnutí, jež obec sice přijala v rámci výkonu samosprávy, ale toto rozhodnutí je v rozporu se zákonem nebo z mezí samosprávy vybočuje.

 Pravomoci zastupitelstva vyjmenovává zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů v hlavě IV, v díle 2 § 84 odst. 2 a v § 85. Tyto činnosti nemůže zastupitelstvo svěřit jinému orgánu obce. Dle § 84 odst. 4) zákon o obcích ( dále jen ZOZ ) si zastupitelstvo může vyhradit další pravomoc v samostatné působnosti, mimo pravomoci vyhrazené zastupitelstvem volené radě města podle § 102 odst. 2 ZOZ. Počet členů zastupitelstva je upraven zákonem a odvíjí se od počtu obyvatel města. V případě Liberce má zastupitelstvo ….  členů.

http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-4-dil-2
http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-4-dil-3-paragraf-102

 

10.)  Rozhodování zastupitelstva

   Zastupitelstvo  obce jako kolegiální orgán rozhoduje vždy Usnesením zastupitelstva obce. Toto  lze označit za rozhodovací akt nejvyššího organu obce. Toto rozhodnutí vzniká toliko v rámci zasedaní zastupitelstva obce (ze zákona vždy veřejného) v případě, že po předloženi návrhu bude pro jeho přijeti hlasováno v zákonem vyžadovaném poměru. Dle ustanoveni § 87 ZOZ „k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak“. Proto zákon o obcích v otázce přijímání usnesení stanovuje jasnou podmínku pro platnost takových aktů, a to nadpoloviční většinu všech členů zastupitelstva obce, nikoli nadpoloviční většinu přítomných členů zastupitelstva obce. Stanoveni potřebného kvora pro rozhodovaní zastupitelstva obce znamená, že se ve všech případech požaduje, aby pro návrh hlasovala nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva obce, tj. nadpoloviční většina z celkového počtu členů zastupitelstva obce zvolených občany obce k výkonu funkce člena zastupitelstva obce. Zastupitelstvo se schází nejméně jedenkrát za tři měsíce. Jednání je veřejné.

http://www.bezkorupce.cz/wp-content/uploads/2011/10/priloha-3-MV-useneseni-zastupitelstva-obsah-zapisu-atd.pdf
http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-4-dil-2-paragraf-92

http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-4-dil-2-paragraf-93

 

11.)   Rada města

       Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. Ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon. Rada je ze své činnosti odpovědna zastupitelstvu. Radu obce tvoří starosta (primátor), místostarosta (náměstci) a další členové rady, volení z řad členů zastupitelstva obce. Zasedání rady jsou neveřejná. Rada obce je usnášeníschopná pouze tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnému usnesení nebo rozhodnutí je třeba nadpoloviční většiny hlasů všech jejích členů. Obdobně jako zastupitelstvo obce pořizuje rada obce ze své schůze zápis, který podepisuje starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. V zápise je třeba vždy uvést počet přítomných členů, schválený pořad jednání schůze rady obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení. Zápis ze schůze musí být pořízen do sedmi dnů (v případě kraje do 10 dnů) od jejího konání a musí být uložen u obecního úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva obce.

 

12.)  Komise a výbory

   Výbory zřizuje jako své iniciativní a kontrolní orgány zastupitelstvo. Vždy je povinno zřídit finanční a kontrolní výbor. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva obce, s výjimkou osadního výboru. Členem výboru může být občan obce. Výbory plní úkoly, kterými jej pověří zastupitelstvo obce, a ze své činnosti odpovídají rovněž zastupitelstvu obce. Výbory mají právo předkládat zastupitelstvu obce svá stanoviska a návrhy. Nicméně zastupitelstvo obce nemá zákonem uloženou povinnost se předloženými stanovisky a návrhy zabývat. Výbory samy o sobě nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě. Vzhledem k tomu, že není povinnost se scházet, není ani stanovena povinnost zveřejňovat terminy případných schůzích. Právní nárok na účast při schůzi výboru neexistuje.

 

   Komise jako své iniciativní a poradní orgány zřizuje rada obce. Komise může být však též výkonným orgánem, a to tehdy, byl-li jí na základě § 103 odst. 4 písm. c) ZOZ svěřen výkon přenesené působnosti. V takovém případě má komise ve smyslu ustanovení § 5 odst. 3 ZOZ rovněž postavení orgánu obce a nikoli pouze orgánu rady obce.  Na předsedu komise, které byl svěřen výkon přenesené působnosti (například zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi), jsou kladeny speciální požadavky, neboť musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost v oblasti komisi svěřené přenesené působnosti, nestanoví-li zákon jinak (viz § 122 odst. 3 ZOZ). Komise ze své činnosti odpovídají radě obce, přičemž ve věcech přenesené působnosti na svěřeném úseku odpovídají starostovi. Svá stanoviska a náměty předkládají radě obce. Usnáší se většinou hlasů svých členů.

 

13.)  Starosta (primátor)

     Starosta zastupuje obec navenek. Právní úkony jménem obce však provádí po předchozím souhlasu městského zastupitelstva nebo rady ( nemůže sám vytvářet vůli obce ).Do své funkce je spolu s náměstky volen zastupitelstvem z řad jeho členů, přičemž za výkon své funkce odpovídá právě zastupitelstvu obce. S výkonem funkce starosty je spojena odpovědnost za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok a odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce.  Starosta svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva obce a rady obce a podepisuje spolu s ověřovateli zápis z jednání zastupitelstva obce a zápis z jednání rady obce. Mezi poměrně významná oprávnění starosty náleží podle ustanovení § 105 ZOZ , právo pozastavit výkon usnesení rady obce, má-li za to, že je nesprávné. V takovém případě je pak povinen věc předložit k projednání nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.

 

14.)  Obecní (městský) úřad

     Významným orgánem obce je i obecní úřad, který je tvořen starostou, místostarostou ( náměstky ), tajemníkem obecního úřadu, a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu. Členění obecního úřadu ovlivňuje rada obce, která může zřídit( a také zřizuje )  pro jednotlivé úseky činnosti odbory a oddělení, v nichž jsou začleněni zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu. Obecní úřad v oblasti samostatné působnosti plní úkoly

a)     Které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce

b)     Pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti,

c)     rozhoduje v případech stanovených zákonem o obcích nebo zvláštním zákonem

Hlavní náplní obecního úřadu  je však výkon přenesené působnosti podle  § 61 ZOZ,  s výjimkou věcí, které jsou svěřeny do působnosti jiného orgánu obce.

 

15.)  Tajemník

   Tajemník obecního úřadu je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Plní úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou. Vůči zaměstnancům úřadu plní úkoly zaměstnavatele ( statutárního orgánu ).  Vydává spisový řád, skartační řád a pracovní řád obecního úřadu a další vnitřní směrnice obecního úřadu, nevydává-li je rada obce. Zúčastňuje zasedání zastupitelstva obce a schůzí rady obce s hlasem poradním.

http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-4-dil-5-paragraf-110

 

16.)  Úředníci obecního (městského) úřadu

   Obecní úřad plní servisní i výkonnou roli na úseku samosprávy, a jako takový musí být zastupitelům a radním plně k dispozici - odborně, informačně atd., úředníci musí zastupitele chápat jako své “nadřízené”, být jim nápomocni, vyhovět jim v jejich požadavcích např. na výtahy materiálů, přípravu podkladů a tak dále. Na druhé straně musí obecní úřad zabezpečit výkon svěřené státní správy, a ten se děje již mimo samosprávu (i když s ní samozřejmě souvisí). V tomto smyslu musí mít zastupitelé především zájem na tom, aby výkon státní správy byl kvalitní. Nemohou však v tomto směru zasahovat přímo do konkrétních záležitostí např. soukromých subjektů (např. správní řízení stavební, přestupkové, záležitosti matriky atd.).  Zájem zastupitelů i úředníků obecního úřadu by měl být totožný - kvalitní realizace státní správy i samosprávy v té které obci. A to by mělo být motivem ve všech vzájemných kontaktech.

 

17.)  Rozdíl mezi obcí (městem) a obecním (městským) úřadem

     Obec je právnická osoba se způsobilostí k právům a povinnostem ( obec má stejně jako obchodní společnost své IČ ).Obec  uzavírá kupní smlouvy, nájemní smlouvy atd. V soudních sporech ( např. pro neuhrazení kupní ceny , nebo porušení něčích práv ) může být žalobcem i žalovaným. Obec může zakládat i obchodní společnosti ( např. Technické služby města Liberce a.s.  nebo příspěvkové organizace ( např. školky ).  Naproti tomu obecní úřad nemá právní subjektivitu (nemá tedy IČ a nemůže například nabývat majetek), ale přesto může být žalován a to ve správním soudnictví. V těchto řízeních soud rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí úřadu vydaných v rámci jeho vrchnostenské pravomoci. Jedná se nejčastěji o žaloby na rozhodnutí vydaná v přenesené působnosti při výkonu státní správy – například rozhodnutí vydaná v rámci stavebního řízení.

 

18.)  Obchodní společnosti zakládané obcí (městem)     

       Obec může, zakládat obchodní společnosti či se s jinými osobami stát společníkem obchodní společnosti, a to za účelem plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšné činnosti. Obec může založit celkem dvě formy obchodních společností,  buď společnosti s ručením omezením nebo akciové společnosti. Takové společnosti se označují jako municipální obchodní  společnosti ( MOS ) . Zastupitelstvu obce je tak svěřena role ustavující valné hromady, kdy současně s rozhodnutím o založení MOS schvaluje zakladatelskou listinu a stanovy a volí představenstvo a členy dozorčí rady MOS. radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného akcionáře municipální obchodní společnosti. Rada obce tedy přijímá usnesení v působnosti valné hromady, tj. činí rozhodnutí jediného společníka nebo akcionáře. Rozhodne-li se obec založit jako jediný společník obchodní společnost a vložit do ní obecní majetek,  tento majetek se právně vyděluje z majetku obce neboť vzniká právně samostatný subjekt. Neznamená to však, že by na něj měla obec ztratit jakýkoli vliv. Municipální obchodní společnost jsou, pokud splňují podmínku, že předmětem jejich činnosti je naplňování veřejného zájmu, považovány za povinný subjekt dle zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informacím. Občané obce tedy mají právo na všechny informace o obchodní společnosti obce, které nejsou utajeny na základě zvláštních právních předpisů ( obchodní tajemství apod. ). Municipální společnosti  města Liberce jsou uvedeny na jeho portále.

 

19.)     Příspěvkové organizace zřizované obcí (městem)

         Obce (a nejen ty) zřizují tyto organizace pro zajištění většinou neziskových činností, jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.  Příspěvkové organizace jsou veřejnoprávními neziskovými organizacemi zřizované k plnění úkolů veřejného zájmu. O vzniku příspěvkové organizace vydává zřizovatel zřizovací listinu. Zřizovatel dále jmenuje a odvolává jejího ředitele, rozhoduje o jeho odměňování, může šetřit stížnosti směřující proti němu a vůbec provádět kontrolu hospodaření celé příspěvkové organizace. Forma příspěvkové organizace je v České republice velmi častá vzhledem k tomu, že příspěvkové organizace hojně vykonávají činnost zejm. školškolských zařízení, muzeí nebo nemocnic. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní (resp. hlavní) činností a s peněžními prostředky od jiných osob, především z rozpočtu svého zřizovatele. Tyto organizace jsou uvedeny na portále města Liberec.

 

20.)     Základní práva občana

Práva občana obce staršího 18 let upravuje ust. § 16 zákona o obcích ( ZOZ ). Podle tohoto zákona má občan obce zejména právo

-        volit a být volen do zastupitelstva obce za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

-        hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem,

-        vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,

-        vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce,

-       nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy

-       požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů,

-        podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dní.

21.)     Právo na informace

Právo na informace je zakotveno v čl. 17 odst. 4 a 5 Listiny základních práv a svobod. Ústavou zaručené právo na informace se řadí mezi základní politická práva a jeho smyslem je účinná kontrola veřejné správy, resp. kontrola povinných osob, a mimo jiné též kontrola vynakládání veřejných prostředků a hospodaření s veřejným majetkem. Žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb, o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), představuje v oblasti boje proti korupci účinný nástroj kontroly povinných subjektů, zejména v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Aktivní účastí občanů v rámci tohoto procesu je možné například analyzovat ne/výhodnost smluvních vztahů veřejných korporací se soukromými subjekty, a to nejen v oblasti veřejných zakázek, dále např. zjistit výši odměn veřejných funkcionářů, získat kopie rozhodnutí ve stavebním řízení, získat kopie rozsudků. Postupy související s poskytování informací naleznete např. na http://www.bezkorupce.cz/nase-temata/pravo-na-informace/ 

 

22.)     Právo občana podávat návrhy a právo kontroly činnosti zastupitelstva    

Občan obce má kromě dalších oprávnění uvedených v § 16 zák. ZOZ  vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,  požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů, podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty; orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. http://zakony.centrum.cz/zakon-o-obcich/cast-1-hlava-1-dil-2-paragraf-16

 

23.)  Právo občana podávat návrhy a právo kontroly činnosti rady města

Občanovi obce jsou dána určitá práva ke kontrole výkonu samosprávy věcí veřejných radou obce. Jedná se zejména o :

-     právo nahlížet do schválených usnesení rady obce žádat o poskytnutí kopie zápisu ze schůze (viz § 16 odst. 2 písm. e) ZOZ a možnost rady obce podle InfZ. K usnesení rady obce tedy máte přímý přístup bez jakékoliv anonymizace údajů v něm uvedených oproti zápisu ze schůze rady obce, který Vám povinný subjekt může poskytnout pouze v omezené podobě, obsahuje-li chráněné údaje ve smyslu § 9 a násl. InfZ. K tomuto právu občana obce lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 8. 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, ve kterém vyslovil: Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 ZOZ) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu.“ Kromě toho obdobně jako v případě zastupitelstva obce může občan dle ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ZOZ,

-    požadovat po radě obce projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti. Pokud je taková žádost podepsána alespoň 0,5 % občanů, musí ji rada na své schůzi projednat nejpozději do 60 dnů.