07.12.2016
PhDr. Mgr. Ivan Langr

Úvodník pro časopis o školách "90" - zima 2016

Bilance základního školství za rok 2016 - úvodník pro časopis o libereckých školách "90".

 

 

Vážení čtenáři,

naše základní školy mají za sebou další kalendářní rok, který přinesl řadu změn, s nimiž se budou muset postupně sžívat a jež budou muset řešit. Od 1. září 2016 se vůlí ministerstva školství zintenzivnila politika společného vzdělávání (inkluze); osobně jsem ideovým příznivcem této myšlenky, protože ve školství odbourává sociální nerovnosti a dává stejnou příležitost všem dětem, nicméně si troufám na základě dosavadních zkušeností konstatovat, že inkluze jako projekt byla/ je ušita příliš horkou jehlou a velmi překotně. Soudím, že takto závažné změně by slušelo pilotní testování na vybraném vzorku menším než Česká republika (například kraj či dva), kde by všichni aktéři mohli ověřit nezbytnou metodickou podporu, potřebné kapacity v oblasti poradenství, schopnosti učitelů, funkčnost zásadní komunikace v trojúhelníku poradna – škola – rodiče a samozřejmě i dostupnost finančních prostředků. Místo toho jsou naši učitelé zavaleni administrativou, poradny diagnostikou a všem dohromady chybějí přímé finanční prostředky na pokrytí nezbytných podpůrných opatření, které měl jednoznačně garantovat a krýt stát. Jsem přesvědčen, že v takové situaci musí statutární město Liberec jako zřizovatel škol do procesu společného vzdělávání se vší zodpovědností a na úkor svých vlastních kapacit a možností vstoupit a nabídnout školám (prostřednictvím účasti v dotačním projektu) nezbytnou koordinaci, možnost sdílení dobrých praxí i prostředky na zaplacení školních asistentů, koordinátorů inkluze apod. Nejde vůbec o to, kdo z nás je či není příznivcem inkluze, ale jestli ve chvíli, kdy je tato státní mocí nařízena a špatně vedena, necháme naše školy jejich osudu, nebo se jim pokusíme pomoci. Rezort školství a sociálních věcí ve spolupráci s dalšími partnery již v létě uspěl s projektem na podporu společného vzdělávání v mateřských školách, nyní stojíme na prahu podobného projektu pro základní školství. Oba projekty do Liberce mohou přinést kolem 55 miliónů korun, které bych osobně očekával napřímo od státu. Nestalo se tak, musíme si pomoci sami.

Naše podpora základním školám ale pokračuje i v oblasti tzv. provozních příspěvků. Jak narůstá počet dětí ve školních lavicích, zvyšují se logicky i nároky škol na krytí nákupů hygienických a toaletních potřeb, školních pomůcek, energií a mnoha dalších věcí. Snažíme se proto v posledních letech vylepšit těžce podfinancované školství postupným zvyšováním příspěvků zřizovatele – pro rok 2016 jsme rozpočty škol navýšili o 3,89 miliónu korun, pro rok 2017 pak plánuji navýšení o dalších bezmála 2,8 miliónu. Je to zcela přesně v souladu s cílem, který mi v srpnu 2016 schválila rada města: přidat do dvou let (tedy do roku 2018) našim školám 20 % navíc, tedy 5,5 miliónu. Polovinu máme splněnu!

Souběžně bych ale rád vstoupil i do oblasti platové politiky, která je jinak výhradně saturována státem. Jsem přesvědčen, že město Liberec by se mělo přihlásit ke vzdělávání jako k jedné ze svých priorit a uvolnit zhruba jeden milión korun na posílení odměn učitelů. Pokud by se podařilo v rozpočtu tuto částku najít, znamenala by bonus v průměrné výši 2000 korun/ rok/ učitele. Tyto peníze, stejně jako ty provozní, ale školy nedostanou zadarmo, jsou totiž úzce provázány s plněním střednědobých cílů, které mají přispět ke zlepšování či udržení kvality v našich základních školách.

Držte našim školám palce i v roce 2017!

 

Čtěte kompletní číslo časopisu "90". 

Nastavení cookies