22.03.2017

V Liberci vzniká unikátní systém sídelní zeleně

Liberec je krásné město sevřené mezi Jizerskými horami a Ještědským hřebenem. Člověk by si řekl, že musí mít zeleně dostatek, ale je tomu skutečně tak?

Kvůli své poloze je Liberec do budoucna silně limitován ve svém rozvoji. Z jedné strany je totiž obklopen Přírodním parkem Ještěd a z druhé strany Jizerskými horami – tedy územími, která jsou chráněna zákonem. To je sice velkou výhodou pro občany, protože se městskou hromadnou dopravou dostanou za půl hodiny do volné krajiny, ale zároveň velkou nevýhodou do budoucna, protože město má relativně málo prostoru pro plošný rozvoj v oblasti bydlení nebo např. průmyslu.

Existuje tam velká poptávka po zastavitelných plochách a hrozí, že v intravilánu města budou plochy zeleně postupně nahrazeny plochami zastavitelnými, a zmizí tak zeleň pro krátkodobou a střednědobou rekreaci občanů města.

Město Liberec je v současné době zadlužené a správa zeleně a veřejného prostoru nebyla v minulých letech mezi prioritami vedení města. V současnosti je tak veřejný prostor velmi zanedbaný a bohužel chybějí i peníze pro investice do těchto oblastí. Stáli jsme tak před rozhodnutím, jak zajistit nápravu.

PŘÍPRAVA SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ

Prvním krokem bylo vytvoření vize, jak by měl systém sídelní zeleně vypadat. Vypracovala jsem základní model, který se skládá ze tří kategorií ploch zeleně a jejich propojení pomocí zklidněných komunikací.

  1. Kategorie „městské parky“ – plochy významné svou funkcí nebo rozlohou pro všechny občany města, celodenní využitelnost, odpovídající zázemí, pěší dostupnost 30 minut
  2. Kategorie „místní parky“ – plochy významné svou velikostí pro místní obyvatele dané čtvrti města, pěší dostupnost 15 minut
  3. Kategorie „odpočívky“ – plochy pro krátkodobou rekreaci v pěší dostupnosti pěti minut

Druhým krokem byla úprava nově připravovaného územního plánu. Územní plán je totiž strategickým dokumentem měst a obcí. Říká, jakým způsobem se město bude vyvíjet do budoucna, kde budou plochy k zástavbě a která místa zůstanou nezastavěná. Do územního plánu jsme tak doplnili nový výkres koncepce krajiny, který vytvořil základní kostru systému zeleně. Jsou zde vyznačeny všechny nezastavitelné plochy zeleně a plochy sportu a rekreace. Vytvořili jsme tak základní kostru systému zeleně, která obsahuje plochy 1. a 2. kategorie a jejich základní propojení. V katastru města jsou jednotlivé plochy umístěny tak, aby se kružnice docházkových vzdáleností mezi plochami překrývaly, což nám zajišťuje, že v celém městě se ve vzdálenosti 15 minut pěší chůze nachází místní park a v docházkové vzdálenosti 30 minut pěší chůze městský park.

Díky vzniku této nové vrstvy v územním plánu jsme systém zeleně zakotvili ve strategickém a závazném dokumentu města, což je pro existenci trvalého systému podmínkou. Vyřešili jsme tím ovšem pouze část veřejně přístupné zeleně, protože většina drobných ploch se zelení v územním plánu vidět není a zůstala skryta v plochách zastavitelných. Tuto zeleň jsme v územním plánu „pojistili“ koeficientem zeleně, který udává, kolik procent zeleně musí být v zastavitelných plochách zachováno.

Třetím krokem pro vznik systému sídelní zeleně v Liberci je projekt na jeho vytvoření, který vznikl ve spolupráci s městy Ústí nad Labem, Děčín a Drážďany, univerzitami v Liberci a Ústí nad Labem a ekologickým institutem v Drážďanech.

PROJEKT S NÁZVEM BIDELIN

Jak jsem již zmínila, Liberec je zadlužený a chybějí mu peníze na mnoho činností. V rámci vzniku systému sídelní zeleně však bylo nutné zajistit podrobné zmapování zeleně ve městě, neboť pasport zeleně, který má město k dispozici je zastaralý, neaktuální a zabývá se pouze plochami ve vlastnictví města.

Ale jak se říká, štěstí přeje připraveným. Zrovna ve chvíli, kdy jsme řešili tuto otázku, nás oslovili zástupci Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem, zda bychom se nechtěli zapojit do přeshraničního projektu, který se zabývá tzv. modrozelenou infrastrukturou a jejím přínosem pro společnost. Okamžitě jsme využili příležitosti a jeli jsme naši vizi představit do Drážďan potenciálním projektovým partnerům.

Naše vize byly přijaty a společně jsme pak vytvořili projekt, kde každý z partnerů do projektu přináší inovativní postupy. Za Liberec jsme přinesli vizi vzniku systému zeleně, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem bude provádět ekosystémové analýzy vybraných ploch a Drážďany přinášejí nové moderní postupy pro pořizování podkladových dat (územně analytických podkladů) a pro jednání s veřejností. V Děčíně pak dojde k realizaci některých drobných opatření. Projekt byl v relativně krátké době připraven, odevzdán a k velké radosti všech partnerů také schválen a podpořen.

V rámci projektu tak můžeme nyní provést zmapování zeleně ve městě. Pro mapování jsem oslovila Technickou univerzitu v Liberci – katedru geografie. Na základě této spolupráce budeme moci mapování provést s pomocí studentů a zároveň nám univerzita zapůjčí vybavení, díky kterému bude mapování prováděno digitálně.

Mapování proběhne celkem dvakrát – první z nich na jaře 2017, kdy bude zmapována veškerá vzrostlá zeleň na území celého města. Druhé mapování provedeme nejspíše na podzim a bude zaměřeno na městské a ostatní veřejně přístupné pozemky zeleně. V rámci druhého mapování dojde i k aktualizaci pasportu zeleně a vzniku „karet“ jednotlivých ploch, kde budou zaznamenány informace o ploše – rozloha, vlastnictví ploch, stav dřevin, stav mobiliáře, možné budoucí využití apod.

Na základě mapování bude doplněn systém sídelní zeleně o plochy 3. kategorie a o další propojení mezi plochami. Vznikne tak podrobný systém ploch a jejich propojení.

CO PROJEKT PŘINÁŠÍ

Projekt není pouze jednoúčelový, ale reaguje na mnoho potřeb. Přínosy tak můžeme rozdělit do tří kategorií:
1. Přínosy pro magistrát města
* Zmapování veškeré zeleně v katastru města
* Aktualizace pasportu zeleně na městských pozemcích
* Vytvoření karet ploch zeleně
* Využití karet ploch zeleně pro přípravu projektových žádostí a komunitního plánování = zásobník projektů, kam lze jednoduše „sáhnout“ hned po zveřejnění dotačních výzev (plochy pro sport, ochranu přírody, cestovní ruch, komunitní plánování pod.)
* Vytvoření systému ploch s různým využitím (umisťování různých aktivit rovnoměrně v rámci města – sport, rekreace, ochrana přírody, dětská hřiště apod.)
* Seznam ploch vhodných pro vykoupení do majetku města – scelení ploch zeleně
* Sestavení priorit při budování systému sídelní zeleně s ohledem na stav ploch zeleně v jednotlivých čtvrtíc

2. Přínosy pro občany města
* Zajištění dostupné zeleně v každé části města (odpočívky a místní parky) i do budoucna
* Rozvržení funkčního využití ploch tak, aby v jedné čtvrti byla nejenom dětská hřiště, ale i např. sportoviště nebo volná plocha pro jiné aktivity
* Vytvoření mobilní aplikace, která zobrazí na vyžádání různé typy ploch a klidnou cestu, jak se k nim dostat
* Možnost zapojit se aktivně do plánování veřejného prostoru v okolí svého bydliště

3. Přínosy pro partnery projektu a další města
* Vše výše popsané a přenositelnost postupu vzniku systému sídelní zeleně

Nyní už zbývá „jen“ projekt uskutečnit, ověřit správnost postupů, vyhodnotit přínosy a připravit metodiku, aby byl přenositelný i do jiných měst a obcí. Uvědomujeme si samozřejmě, že podmínky se v různých městech liší. I v Liberci jsme museli celý systém založit na již existujících plochách zeleně a na trasách vodních toků, které zeleň doprovází. Postup při budování systému ale bude ve výsledku obdobný u všech měst, jen výsledný systém bude vždy unikátní. Mým tajným přáním je, aby se tyto systémy šířily republikou a i dál za její hranice a aby Liberec byl jen první kapkou v moři zeleně.

Karolína Hrbková,
náměstkyně primátora Liberce pro životní prostředí, veřejnou zeleň a cestovní ruch, inženýrka zahradní a krajinářské tvorby

Článek byl publikován v březnovém čísle časopisu Moderní obec.

 

                      

Projekt byl podpořen z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu spolupráce na podporu přeshraniční spolupráce 2014 – 2020 mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.