Při stavbě části krytu byly využity původní štoly, které vznikly při hledání ložisek železné rudy. 

V roce 1944, v období 2. světové války, se přistoupilo k budování úkrytu I. třídy odolnosti. Stavbu prováděli mimo dobrovolníků i váleční zajatci. Národnost se nepodařilo zjistit. Na ražení štol pracovalo 318 zajatců.  Za jednu směnu, která trvala od 08,00 hod. ráno do 22,00 hod. večer, vyrazili 1,5 m štoly. 

Bylo vyraženo 550 metrů štol, celkově má kryt 1 km chodeb.

V roce 1952 - 1954 proběhla první vlna rekonstrukce, kdy byl  kryt přebudován na III. třídu odolnosti (protiatomový kryt).  

V r. 1959 - 1962 byla druhá adaptace stavby.

Poslední větší rekonstrukce - vodoinstalace a elektroinstalace, se uskutečnila v r. 1976.