07.10.2020
Jana Kodymová DiS.

Devatenácté jednání libereckých radních

Devatenáctá schůze Rady města Liberce v roce 2020 proběhla v úterý 6. října. Kompletní materiály z jednání rady budou veřejně na webu k dispozici za týden.

Primátor Jaroslav Zámečník

Bod č. 19: Podání žaloby o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu

Město se ani po roce nedočkalo náhrady škody za chybně vynaložené financování referenda, které se na území Liberce konalo během komunálních voleb v říjnu 2018. O uspořádání referenda tehdy rozhodl Krajský soud, Nejvyšší správní soud ho ale zrušil jako nezákonné.

Město Liberec se proto rozhodlo žádat náhradu vzniklé škody ve výši zhruba 1,8 milionu korun soudní cestou. „Krajský soud si tehdy přisvojil pravomoc, která mu nepříslušela. Tímto postupem soudní moc zasáhla do výkonu samosprávy, protože jeho orgány neoprávněně zbavila možnosti skutečného posouzení návrhu na konání referenda. Zjednodušeně řečeno, referendum se tehdy konalo neoprávněně. Zastupitelé o něm nemohli hlasovat a městu tím vznikly náklady na jeho uspořádání. Protože je naší povinností se ze zákona starat o peníze města jako dobrý hospodář, chceme žádat náhradu škody,“ říká primátor města Jaroslav Zámečník.

Město nejprve v září 2018 ještě před konáním referenda podalo proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem kasační stížnost. Později pak podalo i stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Mezitím se konalo referendum. Soud později reagoval dvěma samostatnými rozsudky. První je 21. února 2019 a druhý z 23. dubna 2019. Oběma těmi rozsudky dodatečně zrušil verdikt Krajského soudu, a tím ho označil jako nezákonný.

K referendu tehdy přišlo necelých 15 procent voličů. Náklady na jeho uspořádání činily bezmála 1,8 mil. korun.

 

Bod č. 25: Žádost o výjimku ze směrnice rady č. 3RM Zadávání veřejných zakázek pro nákup dronu

Město pořídí vlastní dron (typ DJI Matrice 210 V2 RTK), který bude využívat hned několik odborů libereckého magistrátu a také příspěvkové organizace města. Rada města o tom rozhodla na základě analýzy jeho využití a zkušeností z jiných měst (Plzeň, Hradec Králové, Pardubice). Nejnižší cena za jeden den komerčního pronájmu dronu je dnes na trhu zhruba 18 000 Kč. Při odhadu frekvence prací s dronem a nákladů v případě outsourcingu na jeden rok vychází cena přibližně na 1 170 000 Kč. Pořízení vlastního bezpilotního stroje je tedy pro statutární město ekonomicky výrazně výhodnější.

Jedná se o model, který má špičkové technické parametry. A to za cenu, která je nižší, než obvykle. Využívat ho chtějí prakticky všechny odbory magistrátu. A to například na snímkování tvorbu mapových podkladů a monitoring staveb. Nebo sběr dat pro přípravu územního plánu. Aktualizaci pasportů komunikací a zeleně, ale kontrolu stavu střech a fasád. Používat ho chceme například i v dopravě. Nebo při zajištění bezpečnosti ve městě. V případě mimořádných událostí navíc může efektivně pomáhat záchranným složkám při monitorování situace například během povodní nebo při vyhledávání osob. Koupit ho chceme napřímo od společnosti Geotronics Praha, která nám nabízí velmi výhodnou cenu za model, který testovala a dočasně používala v provozu. Nalétáno má ale pouze 1,5 hodiny. Mimochodem, stejný typ dronu používá například i Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje,“ říká primátor města Liberec Jaroslav Zámečník.

Odhadované výdaje za první rok provozu jsou celkem 487 726 Kč (včetně DPH). A to včetně záruk, pojištění, pilotních licencí a vyškolení obsluhy dronu pro 3 – 4 piloty, ale i získání všech potřebných povolení pro provozování a používaní tohoto typu bezpilotního zařízení. Včetně registrace a zvláštního povolení od Úřadu pro civilní letectví.

Další rok provozu pak přibližně 13 150 Kč (včetně DPH).

 

Náměstkyně Radka Loučková Kotasová  

Bod č. 23: Přijetí dotace na podporu k projektu SFŽP "Územní studie krajiny pro ORP Liberec"

Liberec získal dotaci ve výši 453 281 Kč ze Státního fondu Životního prostředí České republiky k projektu „Územní studie krajiny pro správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec“. Je to už druhý dotační titul, který spolufinancuje celý projekt územní studie až do výše 100% celkových uznatelných výdajů. Její tvorba stojí celkem 4 535 080 Kč. Z IROP město Liberec dotaci ve výši 90% způsobilých nákladů, tedy 4 081 572 Kč, už získalo. Územní studie krajiny byla zpracována firmou Ateliér T-plan s.r.o., projekt v IROP byl ukončen k 31. 1. 2020.

Cílem tohoto projektu je vytvořit komplexní dokument, který umožní koncepční víceoborový přístup  k  řešení krajiny,  zejména  v  nezastavěném  území  s  využitím  koordinační  úlohy  územního  plánování.  Takto vytvořený územně plánovací podklad stanoví koncepci využívání a uspořádání krajiny v měřítku a podrobnosti odpovídající rozsahu území obce s rozšířenou působností.

 

Bod č. 24: Schválení projektového záměru a podání žádosti o dotaci na projekt "Stabilizace a revitalizace Lesoparku Fibichova"

Město zrevitalizuje lesopark ve Fibichově ulici pomocí dotace. Předpokládané celkové náklady jsou

3 100 000 Kč a předpokládaná maximální výše dotace je 1 600 000 Kč. Projektový záměr na obnovu tohoto veřejného prostoru schválila rada města v úterý na svém jednání. V případě získání dotace, bude ještě rada města rozhodovat o realizaci a zahájení projektu.

Plocha veřejné zeleně ve Fibichově ulici v Lidových sadech se po revitalizaci stane další plnohodnotnou funkční plochou městské sídelní zeleně.  Obnova tohoto veřejného prostoru, včetně vybudování 6 tůní, zvýší propojenost městských parků a umožní průchod upravenou zelení z jedné části města do druhé. Po dokončení druhé etapy, ve které se obnoví cesty a naučná stezka, dojde k propojení budoucího parkovacího domu pod Technickou univerzitou v Liberci se ZOO Liberec.

Projekt vzniká ve spolupráci se ZOO Liberec, kdy hlavní trasu směrem k zoologické zahradě osadíme panely naučné stezky k posílení zájmu návštěvníků o přírodu,“ popisuje náměstkyně pro strategický rozvoj a dotace Radka Loučková Kotasová.

 

Mimo RM:

Výzva vlastníkům kulturních památek

Město se zajímá o názor vlastníků kulturních památek, a tak se jich zeptá v anketním dotazníku.

Statutární město Liberec vyhlašuje výzvu pro předkládání projektových žádostí o finanční podporu pro rok 2021 z prostředků Programu regenerace. Prostředky Programu regenerace jsou uvolňovány na základě Zásad Ministerstva kultury České republiky. Odbor strategického rozvoje a dotací proto připravuje tzv. ´Anketní dotazník pro rok 2021´, který by měl obsahovat seznam připravených akcí památkové obnovy na území MPZ Liberec,“ vysvětluje náměstkyně Radka Loučková Kotasová.

Jedná se o obnovy kulturních památek jak ve vlastnictví města, tak ve vlastnictví církví a jiných právnických a fyzických osob. V rámci této výzvy budou uveřejněny informace o možnosti zařazení památky do Anketního dotazníku a případné možnosti čerpání dotace na její obnovu v souladu s podmínkami Programu.

Příspěvek je určen výhradně na podporu akcí, které mají charakter památkové obnovy nemovitých kulturních památek, tj. především na zvýšené náklady spojené se zachováním a obnovou autentických prvků a konstrukcí kulturní památky,“ popisuje náměstkyně Radka Loučková Kotasová.

Finanční prostředky nelze použít zejména na modernizaci objektů, např. zateplování, vytápění, elektroinstalace, rozvody vody, kanalizaci, vzduchotechniku, zdravotně technické instalace; modernizaci bytového fondu a zřizování nových bytových jednotek, nové typy oken a dveří (lze akceptovat pouze výměny oken a dveří, pokud se nacházejí v havarijním stavu), zřizování obytných podkroví, nové vikýře, úpravy veřejných prostranství, úpravy komunikací, terénní úpravy parkové úpravy včetně ošetření zeleně, pořízení stavebně-historického, restaurátorského průzkumu, projektové dokumentace, stavební dozory apod., a na kopie sochařských děl atp.

„Výzva vlastníkům kulturních památek“ bude umístěna na webu města a otištěna v říjnovém vydání Zpravodaje Liberce. Termín odevzdání vyplněného Anketního dotazníku pro rok 2021 poskytovateli dotace je 16. listopad 2020.

 

Náměstek Jiří Šolc

Bod č. 26: Evidence a ochrana soch a plastik ve městě

Liberecká městská rada projednala a schválila koncepční postup uchovávání uměleckých děl ve veřejném prostoru a jejich systematizaci do databáze při novém trvalém umístění.

Konkrétně to znamená, že veškeré přesuny, odstranění anebo jiné úpravy soch a plastik na území Liberce budou možné jen po odsouhlasení dotčených odborů. Těmi jsou Odbor cestovního ruchu, kultury a sportu, odbor Kanceláře architektury města, Odbor správy veřejného majetku, Odbor ekologie a veřejného prostoru a se závěrečném odsouhlasení Radou města Liberec. Město Liberec má ve vlastnictví kolem 90 uměleckých děl a další jsou v soukromém majetku.

Umění hrálo od nepaměti ve veřejném prostoru nezastupitelnou roli, mimo jiné umožňuje lidem, aby se s místem lépe identifikovali a zkvalitňují veřejný prostor. Umělecké dílo není dekorací prostoru a překážkou, ale spoluvytváří charakter prostranství, je zprávou o naší kultuře. Současné umělecké dílo ve veřejném prostoru už nemusí mít formu klasické sochy nebo pamětní desky a přesto je zásadní umělecká díla uchovat,“ komentuje vedoucí Kancelář architektury města Jiří Janďourek.

 

Bod č. 28: Schválení kupní smlouvy o prodeji dříví na pni uzavřené mezi příspěvkovou organizací Městské lesy Liberec, p. o. a společností TMR Ještěd, a. s

Vytěžené dřevo, které ustoupí nové sjezdové trati na Ještědu, koupí společnost TMR Ještěd.  Rada města souhlasila s kupní smlouvou mezi příspěvkovou organizací Městské lesy Liberec a společností TMR Ještěd, a.s., o prodeji dříví na pni (nastojato) ve vymezeném území ve sportovním areálu na Ještědu v rámci výstavby sjezdové trati Nová Skalka.

„Důvodem prodeje dříví na pni je především jeho velké množství, které má být těženo ve velmi krátkém časovém horizontu. Toto vytěžené dříví bychom nebyli v tak krátkém čase schopni v rámci svých smluvních podmínek s odběrateli zobchodovat. Jedná se konkrétně o 1931 m3 převážně smrkového dříví,“ uvádí ředitel městských lesů Jiří Bliml.

Se společností TMR bylo dohodnuto, že dané vytěžené dříví si v rámci své investice, tj. výstavby sjezdové trati, zakoupí. Ač je prodej dříví na pni, ceny jsou stanoveny na odvozní místo, což znamená, že cena nezohledňuje náklady na těžbu a soustřeďování dříví a jedná se tedy již o cílový zisk, nikoliv o výnosy,“ popisuje náměstek primátora pro technickou správu města Jiří Šolc.

Podle procentního zastoupení jednotlivých jakostních tříd byla stanovena kupní cena pro jednotlivé dřeviny v daných porostních skupinách. Celková částka činí 2 364 926 Kč bez DPH.

 

Bod č. 32: Stavebně-technický stav mostních konstrukcí po provedených běžných mostních prohlídkách v roce 2020

Město Liberec nechalo v roce 2020 zrevidovat stav mostních konstrukcí a propustů ve svém vlastnictví.

Z celkového počtu 141 kusů proběhla běžná mostní prohlídka u 34 objektů. Následně vznikl seznam mostních konstrukcích a propustů, které vyžadují opravu nebo odstranění závady. Odhad stavebních prací na 18 mostech, včetně 2 lávek, je 96, 9 milionů korun, bez DPH.

Seznam mostních konstrukcí určených opravě, kde je stav natolik vážný, že byly zahájeny okamžitě práce na projektových dokumentacích včetně předběžného finančního vyčíslení,“ říká náměstek pro technickou správu města Jiří Šolc.

Odbor správy veřejného majetku bude nárokovat v připravovaném rozpočtovém výhledu města Liberce 2021 –2024 každoroční finanční výdaj ve výši 35 milionů korun na provádění oprav mostů a propustů tak, aby majetek města nezastaral do nezpůsobilosti k řádnému technickému a pojízdnému stavu.

 

Náměstek Ivan Langr

Bod č. 16: Jmenování ředitelky příspěvkové organizace Naivní divadlo Liberec

Naivní divadlo Liberec povede od ledna nová ředitelka. Ze 4 uchazečů výběrového řízení komise vybrala Ing. Kateřinu Pavlů, současnou ekonomku divadla.

Na základě rezignace dlouholetého ředitele Naivního divadla Liberec Stanislava Doubravy k 31. prosinci 2020 vyhlásila rada města dne 16. června 2020 na tuto pozici výběrové řízení, do kterého se v požadovaném termínu přihlásili celkem čtyři uchazeči, kteří splnili zřizovatelem stanovené požadavky. Všichni uchazeči byli k výběrovému řízení, které se uskutečnilo 16. září 2020, pozváni.

„Kateřina Pavlů předložila komisi koncept tandemové kandidatury s budoucí uměleckou šéfkou souboru Michaelou Homolovou. Což se ukázalo velmi šťastným, protože byl dobře patrný jak názorový soulad obou, tak jasná vize dalšího rozvoje divadla. Jejím cílem je přitom zachovat současnou vysokou uměleckou i tvůrčí úroveň Naivního divadla Liberec, stejně jako jeho vynikající tuzemské i mezinárodní renomé. Obě dámy pracují v divadle mnoho let, paní Pavlů je od samého počátku statutární zástupkyní současného ředitele Stanislava Doubravy, takže dobře zná všechny detaily fungování provozu vč. nutnosti multizdrojového způsobu financování,“ komentuje náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr.

 

Nastavení cookies