26.06.2020
Pavel Chmelík

Zavražděna komunisty

Hlavně díky své neústupnosti se stala symbolem. Symbolem boje proti komunistické totalitě. 27. června 2020 je tomu 70 let od politické vraždy, od popravy Milady Horákové.

V předvečer temného výročí justiční vraždy, kterých se komunistický režim v minulém století v Československu dopustil na stovkách svých odpůrců, se sešli účastníci pietního shromáždění u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici. Odkaz Milady Horákové si Liberec připomněl 26. června vyvěšením transparentu v rámci kampaně „Zavražděna komunisty” na budově historické radnice na náměstí Dr. Edvarda Beneše, který doprovázela zvuková smyčka z autentických záznamů z politického procesu s Miladou Horákovou.

U známého zrcadla v Jablonecké ulici se v pátek večer sešly desítky Liberečanů a hostů pietního aktu pořádaného statutárním městem Liberec.

„Nelitujte mě. Žila jsem život plný, opravdový život, který nestál, nezahníval, ale prudce tekl a vířil. Byl to prostě skutečný život, a já jsem zaň Bohu neskonale vděčná,” citoval primátor Liberce Jaroslav Zámečník z jednoho z posledních dopisů, které psala Milada Horáková v pankrácké cele smrti.

„Chtěl bych připomenout její životní útrapy, kterým statečně čelila až do své smrti. Proto se také stala symbolem všech komunistických obětí a den její popravy se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Před 70 lety padly čtyři rozsudky smrti, včetně jediné ženy. Odhodlané a statečné političky Milady Horákové. Pravda a svoboda pro ni byly důležitější než vlastní život,” řekl mimo jiné Jaroslav Zámečník.

„Nesmíme zapomenout, co se tady během komunistického režimu odehrávalo. Setkáváme se zde, hovoříme o té době především kvůli našim dětem. Pokud o těchto zločinech přestaneme mluvit, může se zlo vrátit,” uvedl ve svém projevu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Milada Horáková napsala v posledních třech dnech svého života v pankrácké věznici 11 dopisů,  z nichž ten poslední byl napsán jen dvě hodiny před její smrtí. Jsou lidsky přesvědčivým dokumentem o ženě plné životní moudrosti a srdce plného lásky. Její přání, aby byly dopisy předány pozůstalým, bylo vyslyšeno až po listopadu 1989. Dvě krátké citace jednoho z dopisů zazněly v projevu primátora Liberce a zkrácenou verzi jiného z nich, adresovaného dceři Janě, přečetla před zrcadlem Eliška Loumová, studentka Gymnázia Jeronýmova Liberec.

Pietní setkání zakončilo vystoupení trombónového kvarteta ZUŠ Liberec pod vedením Petra Kabeláče a státní hymna České republiky v podání Karolíny Dvořákové.

Pozvání primátora Liberce ke vzpomínce na oběti komunistického režimu přijali senátor Michael Canov, poslanci Petr Beitl, David Pražák a Radovan Vích, zástupci kraje v čele s hejtmanem Martinem Půtou, rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina, představitelé libereckých institucí, jako je Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, 31. prchbo a Krajské vojenské velitelství Liberec, Sdružení válečných veteránů, Českého svazu bojovníků za svobodu, Židovské obce, Junáka, České obce legionářské a další hosté. Uctít památku obětí a vzpomenout neopomněl byl sedmadevadesátiletý válečný veterán, plk. Josef Haisler

 

Nastavení cookies