22.05.2020
Karel Horník

Objevujte s námi Liberec - Hamrštejn

Představujeme vám nový seriál na pokračování, s názvem „Liberecké domy hovoří“. Díky znovuobjeveným dílům stejnojmenných publikací z let 1992-2001 chceme nejen Liberečanům představit více či méně známé stavby v Liberci a jeho blízkém okolí.

Startujeme zříceninou hradu Hamrštejn a příští týden se můžete těšit na Šamánkův dům.

Hamrštejn

Na ochranu staré obchodní cesty vedoucí údolím řeky Nisy Zhořelecké přes Liberec do Žitavy byl vybudován menší, ale pro osídlování Liberecka důležitý, hrad zvaný Hamrštejn. Stojí přibližně mezi Libercem a Chrastavou na návrší obtékaném ze tří stran Nisou, na západní straně chráněném hlubokým příkopem.

Hamrstejn2

Nedostatek písemných zpráv nám zatím nedovoluje přesněji určit, kdy a kým byl tento hrad založen. Převládá názor, že se tak stalo za vlády českého krále Přemysla Otakara II. (1253 – 1278). V zápise z roku 1357 se píše o hradu již stojícím. Jeho majitelem byl tehdy Bedřich z Bibrštejna, majitel frýdlantského panství. Kromě ochrany zmíněné cesty měla jistě posádka hradu zajišťovat i bezpečnost obyvatel v povodí Nisy a pravděpodobně též nerušené dolování rud u Machnína a Andělské hory.

Velitel hradu byl purkrabí, který zde také bydlel. Tento úřad na Hamrštejně dlouho zastávali členové rodiny Daksů. Za válek husitských se v roce 1433 zmocnil hradu Jan Čapek ze Sán a obsadil ho husitskou posádkou. Je pozoruhodné, že po skončení bojů sídlili Daksové na hradu dále, až do sedmdesátých let 15. století. Teprve koncem 16. století ztratil hrad svůj obranný význam, zůstal neobsazen a zpustl.


Hamrstejn1

Místo, kde stojí Hamrštejn, je dnes poměrně hustě zalesněné. Nalezneme zde pouze zbytky zdí, jimiž byl ohrazen vnitřní prostor hradu oválného půdorysu, o délce cca 80 a šířce 25 metrů. Na koncích nádvoří se nacházejí zbytky dvou věží oválného průřezu. Větší, na straně severovýchodní, stojí na vyvýšené skále a měla zřejmě funkci obytnou. Je vyzděna z lomového kamene. Má průměr 10,5 metru a tloušťku stěn od 1,5 do 2 metrů. Druhá, menší věž, umístěná ve vzdálenosti asi 40 metrů od první, má půdorys nepravidelnější. Sloužila nejspíše jako pozorovatelna a hláska. Je přístupná pouze po úzkých ve skále vytesaných stupních. Mezi první věží a hradbou zůstal průchod široký 2 – 3 metry. Rovněž mezi druhou věží a ohradní zdí je ponechána úzká pěšina obíhající na vnitřní straně hradeb kolem dokola. Příjezd k hradu ze severovýchodní strany vedl k bráně, která se zřítila teprve v roce 1882 a zůstala po ní dnes pouze mezera v hradbách. Na straně jihozápadní se původně nacházela v hradbách menší branka, od níž vedla pěšina do ochranného příkopu a dále dolů k Nise. Příkop měl strmé svahy a odděloval hrad od hřbetu ostrohu, odkud byl snadnější přístup.

Dnes se zbytky hradu téměř ztrácejí v krajině, postupně se jich zmocňuje příroda. Zasluhovaly by určitě větší konzervátorské péče jako vzácní svědkové dávné minulosti našeho kraje.
 
Text: Liberecké domy hovoří I. díl, Ing. Arch. Svatopluk Technik
Fotografie: Andělská Hora, oficiální webové stránky

Nastavení cookies