Objevujte s námi Liberec - kostel v Harcově

Na východní straně Liberce v údolí sevřeném kopci a protékaném Harcovským potokem s jeho přítoky, leží kdysi samostatné obce Starý a Nový Harcov, které se od roku 1939 staly součástí Velkého Liberce. Starý Harcov se poprvé uvádí v roce 1522 ve frýdlantské městské knize jako Hartmannsdorf, tedy ves Hartmannova. Založili ho pravděpodobně osadníci, kteří se sem přistěhovali ze sousedního Německa. Ještě roku 1560 tvořilo obec asi čtrnáct domků. O Novém Harcově je zmínka až z roku 1682. První obyvatelé Harcovů se zabývali dřevorubectvím, pálením dřevěného uhlí, sběrem smůly ze stromů a rybolovem. Název obce může snad souviset i s původním povoláním prvních obyvatel, totiž sběrem pryskyřice, protože německý název pro pryskyřici je Harz. Přibližně ve středu rozptýlené zástavby na rozcestí dnešní ulice Svobody vedoucí k Jablonci nad Nisou a cesty Na Výběžku směřující na sever do Rudolfova, vznikl jakýsi střed obou Harcovů, v němž kromě školy, hostince a tělocvičny stojí na vyvýšeném místě také kostel. Jeho věž dotváří panoramatický vzhled Harcova, který svým umístěním u údolí mezi zalesněnými kopci působí dojmem rakouských nebo švýcarských horských osad. Harcovský kostel Navštívení Panny Marie byl slavnostně vysvěcen 25. listopadu 1860. O výstavbu kostela se přičinili obyvatelé Harcova nejen dary, také pozemek poskytl místní občan. Projekt na něj vypracoval a stavbu provedl v letech 1858-1860 harcovský rodák zednický mistr J. Schwarzbach z Jablonce nad Nisou.

Pozdně empírový harcovský kostel je jednolodní, orientován polygonálním presbytářem k východu. Jeho jediná věž čtvercového průřezu je předsazena, má štíhlou jehlancovitou střechu ohraničenou trojúhelníkovými atikami. Půlkruhově zaklenutá okna a obloučkový vlys na věži již poněkud naznačují nový nastupující novorománský sloh. Loď kostela má strop plochý, u presbytáře je zaklenutý českou plackou. Nad kostelem ve stráni byla roku 1869 postavena kalvárie s litinovým krucifixem s pískovcovými plastikami Panny Marie, Máří Magdalény a Jana Evangelisty, díly místního mistra J. Gablera. V uplynulých desítiletích byla kalvárie vandaly téměř zničena. Starší hřbitov byl nahrazen v roce 1881 novým, umístěným nad kostelem. Od osmdesátých let je rovněž mimo provoz.

Text: Liberecké domy hovoří III. díl, Ing. arch. Svatopluk Technik, rok 1995. Fotografie: MIC Liberec

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec