Objevujte s námi Liberec - Šaldův rodný dům

Úsek ulice Sokolské, v níž se rodný dům spisovatele a kritika F. X. Šaldy nachází, byl původně součástí ulice Frýdlantské. Tudy vedla v minulosti stará obchodní cesta z Čech do Lužice. Větší stavební ruch se zde projevuje až v druhé polovině 19. století v souvislosti s rozvojem textilního průmyslu v Liberci. Jednou z prvních staveb zde postavených byl právě dům čp. 354-I barvíře Josefa Trenklera. Plány i provedení zajistil roku 1852 liberecký stavitel Jakub Wörfel. Na straně do ulice má dům dvě podlaží, na opačné straně do údolí Jizerského potoka je o jedno podlaží vyšší, protože suterén zcela vystupuje nad úroveň dvorku. K domu patřily původně rozlehlé pozemky sahající za Jizerský potok až k ulici Rybářské, na nichž se obarvené látky sušily.

V Trenklerově domě se v suterénu nacházela barevna, v přízemí sušárna s přípravnou a sklady, v patře byt o čtyřech pokojích a kuchyni. Na hlavním průčelí obráceném k severu do ulice se výrazněji uplatňovaly některé znaky doznívajícího klasicistního slohu. Přímo u Jizerského potoka, tehdy zvaného Beierův, došlo později k výstavbě několika pomocných objektů kolen, skladů a prádelny. Pro získání stálého množství vody pro provoz barevny byl potok na několika místech přehrazen.

Takový byl stav domu čp. 354-I, když byl do Liberce v roce 1864 přeložen poštovní úředník František Šalda a našel pro svou rodinu ubytování v podnájmu u Jantschových obývajících byt v patře. Zde se jim 22. prosince 1867 narodil syn, jemuž dali jméno František Xaver. Šaldovi v Liberci dlouho nepobyli. Již roku 1871 se přestěhovali do Čáslavi a tak si F. X. Šalda své rodiště připomíná spíše ze vzpomínek svých rodičů. Zvlášť často se zmiňuje o svém téměř zázračném uzdravení ve druhém roce svého života díky radě podještědské babky kořenářky, která jeho mamince poradila, aby své nemocné dítě potírala léčivou rosou posbíranou na Ještědských stráních.

Pozdější majitelé domu z provozních místností upravili byty nejen v suterénu a v přízemí, ale i v podkroví. Na místě kolny na dvoře vznikl roku 1905 zděný patrový dům s byty v patře. Díky stavebním úpravám a modernizaci po roce 1945 je rodný dům Šaldův stále trvale obydlen. V průčelí došlo pouze ke změně tvaru oken, jež dostala přímé ukončení. Nenápadná kovová pamětní deska, téměř splývající s průčelím upozorňuje kolemjdoucí, že se v tomto domě narodil náš významný básník a literární kritik. Deska byla osazena v roce 1946 z popudu tehdejšího ředitele libereckého gymnázia Zdeňka Loudy, při příležitosti pojmenování této školy jménem významného libereckého rodáka.

 

Text: Liberecké domy hovoří IV. díl, Ing. Arch. Svatopluk Technik, rok 1997
Fotografie: archiv SML

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec