16.05.2016

Není územní plán ten, aby se líbil všem

V posledních týdnech se ze strany opozice ozývá kritika nového územního plánu především kvůli redukci ploch pro výstavbu rodinných domů.

Je určitě pravdou, že tato redukce bude mít negativní dopad na vlastníky pozemků, které nebudou zařazeny mezi plochy zastavitelné. Ve městě však nežijí jen oni. Zkusme se tedy na celou věc podívat i z jiné strany.

Od roku 2000 se v Liberci staví kolem 100 rodinných domů ročně. V okolních obcích (Šimonovice, Dlouhý Most, Jeřmanice, Stráž nad Nisou) ročně postaví cca 30 domů. Pokud by polovina z nich byla postavena v Liberci, máme po dobu 20 let (kterou ve své koncepci ÚP zohledňuje) poptávku na vybudování 2 300–2 500 rodinných domů, ve kterých bude bydlet cca 6 000–8 000 obyvatel.

Nový územní plán vymezuje plochy „pouze“ pro 2 000 nových domů a je tedy zřejmé, že většina lidí toužících po rodinném domě v Liberci si svůj sen splnit může. V plánu sice není příliš velká rezerva pro větší výstavbu, vede však k důslednějšímu využití ploch k zastavění již navržených nebo zastavěných.

Vedle těchto lidí ovšem žije v Liberci dalších 90–95 tis. obyvatel. Mnoho z nich možná touží po bydlení v rodinném domě se zahradou blízko města, ke splnění tohoto přání ale většině chybí peníze. Neměli je před 10 lety, kdy se pořizovaly změny územního plánu jako na běžícím pásu a nebudou je mít zřejmě ani v budoucnu. Najít cca 5 mil. Kč po kapsách, to se nepodaří každému. A další velká část obyvatel nebydlí v rodinných domech na periferii prostě proto, že jim bydlení ve městě vyhovuje. Oceňují blízkost vybavenosti, skutečnost, že nemusí svému dítěti dělat každodenního šoféra při docházce do školy nebo na kroužky, vystačí si i s menší obytnou plochou.

Z uvedeného vyplývá, že lidí, kteří žijí ve městě a jejichž zájmem je, aby zde bylo příjemné žití, je drtivá většina (z celkového počtu 46,7 tis. bytů je přes 34 tis. v bytových domech). Nemají zahrady, zato si rádi vyjdou na procházku a rodinné domky obalující město jim to zrovna nezpříjemňují. Třeba i tím, že jejich obyvatelé město zahlcují automobily, kterými dojíždějí z periferie do práce, škol, divadla apod. Městské kase se také prodražuje údržba stále delších silnic a sítí, které navíc zasahují čím dál více do volné krajiny.

Častým argumentem zastánců rozptýlené zástavby také je, že nedostatek rozvojových ploch způsobuje odliv bohatších obyvatel města, kterému se tím snižují daňové příjmy. Z přiložené tabulky ale podobný závěr nevyčteme (podíl bytů v rodinných domech je v Liberci druhý nejvyšší, daňové příjmy druhé nejnižší).

Kdo prosazuje větší plochy pro rodinné domky, stojí prokazatelně na straně přibližně 1/10 obyvatel Liberce. Při plánování rozvoje města je ale třeba vnímat širší rámce jeho rozvoje i možné dopady na většinu jeho obyvatel. 
(Čerpáno z článku J. Felcmana)

Diskusní fórum Nový příspěvek
K této stránce neexistuje žádná otázka / připomínka.

 

Cookies

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.