16.12.2020
Monika Klemšová

Soutěž "Chodím pěšky" je u konce. Stupně vítězů ovládly ženy

Motivační akce odstartovala v září během Evropského týdne mobility. Cílem byla podpora zdravého a čistého způsobu přepravy městem.

 

Kdo chodí pěšky, je obvykle zdravější, navíc šetří ovzduší a životní prostředí. V Liberci žije vysoké procento lidí, kterým je sport a pohyb blízký. Mnohým nechybí soutěživý duch.

Do akce „Chodím pěšky“, která odstartovala v září v souvislosti s Evropským týdnem mobility a projektem Plán udržitelné městské mobility, se zapojily především ženy. Cílem byla podpora ekologičtějších a zdravějších způsobů přepravy městem, propagace chůze a šíření myšlenky o nutnosti omezení osobní automobilové přepravy v centru.

Ve středu 9. 12. 2020 proběhlo v zasedací místnosti historické radnice předání cen vítězům. Výhry předala náměstkyně primátora pro strategický rozvoj a dotace Radka Loučková Kotasová spolu s Janem Berkim, zodpovědný politikem projektu Zdravé město Liberec a MA21. Oba vyjádřili obdiv a uznání všem oceněným.

Princip soutěže spočíval v tom, že účastníci zaznamenávali trasy svých cest městem pomocí mobilu a funkce „Stopař“ v Mapách.cz nebo podobných aplikacích. Záznamy pak odesílali na určenou magistrátní emailovou adresu. Trasy musely být minimálně půl kilometru dlouhé, měřítkem pro hodnocení byl maximální počet ušlých a zaslaných tras ve vyhlášeném soutěžním období. Proběhla celkem dvě kola.

V prvním kole s neuvěřitelným počtem 329 tras zvítězila Karolína Výkrutová. Denně ušla Libercem v průměru 5 – 6 kilometrů, a to i o svátcích a víkendech. „Je to nejpřirozenější a nejlevnější způsob udržování dobré fyzické i psychické kondice. Ne nadarmo se říká, že nejlepší lékaři na světě jsou dva – levá a pravá noha,“ komentovala skromně svůj výkon.

A jaká byla motivace dalších soutěžících?

Vítězka druhého kola Alena Dušková je podobného názoru. „Je to nejjednodušší a nejpřirozenější pohyb,“ potvrzuje stejnou motivaci. Evu Pavlasovou přiměl k chůzi koronavirus. „Pěšky jsem začala chodit do práce už na jaře, nechtěla jsem se mačkat v MHD a ještě k tomu s rouškou na obličeji. Nakonec mi to vydrželo dodnes. Vlastně jsem se k tomu chystala už dlouho a situace ohledně Covidu jen urychlila mé rozhodnutí.“ 



 

 

Cookies

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.