02.08.2013
Jan Král

Město pozve všechny místní patrioty do komnat Libereckého zámku

Srdce všech libereckých patriotů potěší v den státního svátku 28. října Statutární město Liberec. Vedení města se totiž dohodlo se současným majitelem léta uzavřené a nepřístupné památky v centru města, Libereckého zámku, že zde připraví Den otevřených dveří.

Jak oživit léta nevyužívanou a veřejnosti nepřístupnou jednu z dominant města - Liberecký zámek? Touto otázkou se začalo zabývat vedení Statutárního města Liberce. Rozsáhlý objekt v centru města koupila v roce 2006 po zkrachovalém Skloexportu soukromá společnost Ústí Development, vlastněná z většiny holandskými majiteli. Jeden z nich pozval ve čtvrtek 1. srpna primátorku Martinu Rosenbergovou a její náměstky, Jiřího Šolce a Kamila Jana Svobodu, aby si celý zámek i přilehlým parkem prošli, a pokusili se spolu s majiteli hledat způsob budoucího využití budovy.

„Každý, kdo projíždí středem města, jede kolem Libereckého zámku. Moc mne mrzí, že je budova prázdná, mnoho let zavřená a nevyužívaná. Jsem ráda, že jsme si mohli celý rozlehlý objekt prohlédnout. Budeme přemýšlet nad tím, zda by se jeho některé části nedaly třeba pronajmout. Chceme majitelům také pomoci s pravidelným uklízením a údržbou parku, který si jako své nenápadné zázemí přivlastňují především narkomani. Obalů od injekčních stříkaček jsme našli v trávě požehnaně,“ řekla primátorka Martina Rosenbergová. „Dohodneme se také s našimi strážníky, aby sem pravidelně chodili na obchůzku. K tomu se park začne na noc zamykat,“ dodala.

Původní výzdoba zámku, pocházející z 18. a 19. století, vzala za své už v první polovině 20. Století během stavebních úprav interiérů. Posledními razantními úpravami prošla budova v režii Skloexportu během rekonstrukce v letech 1987 – 1991. Po pohasnutí slávy jeho vlastníka, společnosti Skloexport, začala nezadržitelně chátrat. Dnes jsou desítky komnat a výstavní sály prázdné, někdejší jednu z největších expozic skla na světě zde už nic nepřipomíná. Nejcennější je z celého objektu hradní kaple, postavená v roce 1604 Kateřinou z Redernu. Kaple, kde se dosud konají svatby, je jedinou částí zámku, která je památkově chráněná.

„Stav zámku je lepší, než jsem čekal. Je vidět, že se o něj současní majitelé v rámci možností dobře starají,“ zdůraznil náměstek Jiří Šolc. „Zámek je takovým pustým ostrovem v centru města. Jakékoliv využití bude pro něj lepší než využití žádné. A s tím bychom rádi majitelům pomohli,“ doplnil.

Vedení města vystoupalo i na věž honosné budovy a prohlédlo si tak Liberec z ptačí perspektivy. Věž v současné době majitelé opravují. Během prohlídky se primátorka a náměstci dohodli s jedním z vlastníků, že umožní nahlédnout do útrob zámku také Liberečanům. Připraví zde proto na státní svátek 28. října Den otevřených dveří. Neměl by při něm chybět ani komentář jednoho z historiků.

Zámek postavili bratři Kryštof a Melichar z Redernu v letech 1583-1587 jako jeden z prvních kamenných domů v Liberci. Dnešní podobu získal zámek po požáru v roce 1615, kdy vdova po Melicharovi, Kateřina z Redernu, dala vybudovat zámeckou kapli a rozšířit zámecký komplex o nové Nosticovské křídlo.

V této podobě zůstal zámek až do doby hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Ten nechal k areálu přistavět nové křídlo, zvané Nový zámek. To navrhl a postavil clam-gallasovský stavitel Johann Josef Kunze. Křídlu dal podobu dvoupodlažní klasicistní budovy. V letech 1785–86 bylo přestavěno do klasicistní podoby také původní redernské křídlo, které tak získalo mansardovou lomenou valbovou střechu. V letech 1852–54 byl Nový zámek přebudován v duchu tehdejšího romantismu. Právě při této přestavbě byla také vybudována nová dominanta objektu – čtyřboká věž, propojující Nový zámek a nosticovské křídlo. Zámek však již v té době přestal sloužit jako šlechtické sídlo. Roku 1850 byl do redernského křídla umístěn okresní soud a Nový zámek se roku 1927 změnil v ubytovnu.

Po pozemkové reformě roku 1933 přešel zámek do vlastnictví státu. Ten do něj umístil ředitelství Státních lesů a statků. Za druhé světové války zde sídlilo posádkové velitelství a Německá pracovní služba. Po osvobození se do zámku vrátily státní lesy, a v padesátých letech převzala redernské křídlo nová vysoká škola – Vysoká škola strojní (dnešní Technická univerzita). Nosticovské křídlo a Nový zámek převzal v sedmdesátých letech Skloexport, který 1. ledna 1986 získal od VSŠT také křídlo redernské. Po krachu Skloexportu byla budova správcem konkurzní podstaty prodána.

Městu Liberci tato honosná stavba nikdy nepatřila.

Text: Zuzana Minstrová, foto: Jan Král

Strana: [1]  gpsize=12&gpage=2[2]  gpsize=12&gpage=3[3]  gpsize=12&gpage=4[4] 
Celkový počet obrázků v galerii: 46