Evropští experti územního plánování se podělili o zkušenosti

Konference proběhla v pátek 28. dubna v Praze pod záštitou primátorky hl. m. Prahy Adriany Krnáčové a tentokrát se zaměřila na bydlení a růst města, roli územního plánování a využívání ostatních nástrojů pro podporu bytové politiky a  bytové výstavby.

Podařilo se tak přinést do Prahy odbornou a profesionální diskuzi za účasti architektů a odborníků, kteří mají dlouhodobé zkušenosti s územním plánováním evropských měst. Tuto činnost, její vývoj a metodiky, jakožto i spolupráci institutů plánování s politiky, pořadatelé představili politické i odborné reprezentaci města Prahy i dalším hostům.

Úvodní přednášku konference přednesl architekt Martin Kloda za pořádající spolek Člověk a prostor. Konferenci moderoval předseda spolku, architekt Josef Smutný. O své zkušenosti se podělili experti: Peter Gero (Hamburg), Peter Austin (Oslo), Martin Klamt (Mnichov ),Jelena Ricov (Záhřeb), Christoph Braumann (Salzburk), Koos van Zanen (Amsterdam) a Wigbert Bengtsson (Furstenwald). Souhrnné poučení z minulé konference přednesl Martin Kloda, o obytnosti našich měst dále pohovořil Jan Jehlík a Jaromír Hainc, Metropolitní plán pak představil Roman Koucký a Michal Leňo, o stavu Prahy pohovořil analytik Pavel Kliment z KPMG a  autor Pražských stavebních předpisů Pavel Hnilička seznámil s komplikovaností schvalovacích procesů, majících vliv na stav bytové výstavby v Praze.

Konference pokračovala debatou se zahraničními hosty, kteří formulovali několik doporučení:

Dynamické společenské změny si vyžádaly změny přístupů k územnímu plánování. Ty v Evropě probíhají už posledních 20 let. Stabilní a předvídatelná společnost druhé poloviny minulého století je minulostí. Význam měst roste, exkluzivita měst a ceny bydlení se prudce zvyšují. Územní plán nezmůže vše, je třeba požívat další vrstvy a nástroje územního plánování. Praha potřebuje zklidnit emoce, dokončit stabilizující a iniciační územní plán a obrátit nepříznivou tendenci stavebního vývoje. Takový úkol může zvládnout jen ve spolupráci s městskými částmi (příprava konkrétních území pro výstavbu), Středočeským krajem (společný potenciál rozvoje i hrozby neuvážených rozhodnutí) a vládou a ministerstvy (příprava nové stavební legislativy). Německý parlament je schopen flexibilně novelizovat stavební zákon na základě nových výzev současnosti. V březnu letošního roku například umožnil zvláštní podmínky pro výstavbu nových urbánních celků s hustotou zastavěnosti středověkého města. Rozhodnutí předcházela „ideální“ urbanistická představa nového Hafen city v Hamburku a nastavení nových podmínek, za kterých může být realizována, vysvětlil Peter Gero.

Strukturu územního plánování máme od 60. let, kdy jsme ji mohli „učit“. To co stále nemáme a neumíme je její implementace do života. Dokonce pro ni nemáme český ekvivalent, podotkl Jan Jehlík. Plánování měst se neobejde bez vyjednávání v rámci regionu, stejně jako vyjednávání s developery o sdílení nákladů na veřejnou infrastrukturu. Plány jsou nástroje komunikace. Vyžadují důvěru, čas a trpělivost. Cesta je cíl a případné omyly mají být tolerovány. Dokonalý plán neexistuje, uzavřeli debatu zahraniční hosté.

Konference je organizována spolkem Člověk a prostor a platformou Metropolitní Praha ve spolupráci s hlavním městem Praha a pod odbornou záštitou Fakulty architektury ČVUT a záštitou Velvyslanectví Nizozemského království.

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec