17.02.2016
Jana Kodymová DiS.

Město chce zapojit komerční ubytovny do prostupného bydlení

Město chce zapojit některé komerční ubytovny na území Liberce do tzv. prostupného bydlení (1. stupeň – krizové bydlení).

Ty v současné době kapacitně pokrývají jen poskytovatelé pobytových sociálních služeb (azylový dům, dům na půl cesty, noclehárna). Ubytovny by tím na jednu stranu získaly klienty, kteří jsou již v intenzivní péči sociálních služeb, a předpokládá se tak u nich postupné budování žádoucích kompetencí, na druhou stranu by ubytovatelé museli předem splnit některé podmínky.

„Stanovili jsme podmínky, které z našeho pohledu lidem garantují akceptovatelnou úroveň ubytování a kvality prostředí – nazvali jsme to sociálně zodpovědná ubytovna, a recipročně chceme ubytovatelům v rámci prostupného bydlení zprostředkovat klienty se zvyšujícími se kompetencemi, například v oblasti finanční gramotnosti. S některými ubytovnami jsme v kontaktu už od loňska, nyní je postupně procházíme a zájem o vzájemnou spolupráci tady je,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr.

Označení sociálně zodpovědná ubytovna (SUZ) je souborem povinných a výběrových kritérií, které ubytovatelé budou, nebo se zaváží plnit. Mezi povinné podmínky patří např. sociální zařízení společné max. pro 5 pokojů, resp. max. 20 lidí, existence písemné smlouvy o rozsahu služby ubytovny s klientem, uzamykatelnost ubytovací jednotky, možnost sociální práce s klientem, adekvátní prostor pro doučování dětí klientů, veřejný ubytovací řád, pevně stanovený režim pro úklid společných prostor, ale i soulad s celou škálou právních předpisů, od stavebních až po hygienické. Výběrovou podmínkou pak může být ubytování rodin s dětmi, garance určité plochy pokojů či vlastní umyvadlo s tekoucí vodou v každé jednotce.

„Podmínky jsme velice pečlivě konzultovali s pracovníky sociálních služeb a jsem si jist, že několik ubytoven na ně může ve velmi krátké době dosáhnout. Bez ubytoven se dnes na území města neobejdeme, to by lidé skončili na ulici, takže naším základním cílem je provozovatele neodradit, ale naopak jim nabídnout spolupráci, protože jedině tak lze zlepšovat podmínky života lidí v těchto zařízeních,“ vysvětlil Langr.

Rezort sociálních věcí zároveň uvažuje, že by zařízením, které označení sociálně zodpovědná ubytovna získají, mohl prostřednictvím jednorázové dotace pomoci zlepšit část jejich prostředí. Způsob poskytování ale ještě nemá připraven. „Dovedu si představit, že pokud by provozovatelé takovou dotaci získali, museli by ji využít jen na věci spojené se životními podmínkami svých klientů a jejich zlepšení – např. jako investici do sociálního zařízení či do společných prostor pro sociální práci. Byla by to z naší strany taková pozitivní motivace a faktická investice do lidí. Nicméně formu a účel poskytování prostředků ještě musíme dobře promyslet,“ doplnil Langr.

 

 

 

 

 

 

 

Nastavení cookies