Statutární město Liberec | Radnice | Orgány města | Zastupitelstvo města Liberec | PhDr. Mgr. Ivan Langr | Město Liberec na statečnost obyčejných lidí nezapomíná

Pietní akt k událostem 21. srpna 1968 připravilo jako tradičně statutární město Liberec. Liberec byl před 48 lety vůbec prvním českým městem, kudy projela okupační vojska a kde po střetu s nimi umírali první lidé.

Tragické události srpnových dní si u Pomníku obětem okupace 1968 na čelní straně radnice připomnělo vedení statutárního města Liberec, hejtman Libereckého kraje Martin Půta a mnoho dalších hostů, včetně přímých účastníků tehdejších událostí. 

Po úvodním přivítání primátora Tibora Batthyányho se slova ujal náměstek Ivan Langr. „Místo, na kterém se právě dnes nacházíme, je zásadním místem pro naše město. Tady se vždy odvíjely důležité události a tady je středobod někdy spontánních, někdy vědomých projevů hněvu i radostí, adorace i nenávisti, míru i války. Ať už se toto náměstí jmenovalo jakkoliv, vždy bylo součástí angažovaných scén, které měly bezprostřední i dlouhodobý vliv na chod celého města, a nezřídka celého státu,“ pronesl náměstek Ivan Langr.

Okamžiky zoufalství, beznaděje a krutosti, ale na druhé straně i neobyčejného hrdinství. Takový byl 21. srpen 1968 v Liberci, kam krátce po půlnoci dorazily první tanky a obrněné vozy vojsk Varšavské smlouvy, směřující na Prahu. Násilný vojenský vpád, který Československo po krátkém čase naděje na dlouhá léta vrátil do totalitní temnoty, si v Liberci vyžádal devět lidských životů, nejvíc po hlavním městě.

„Srpnové dny 1968 jsou zatím naštěstí posledními, kdy vlast, město Liberec i toto naše náměstí pocítily sílu vojenské invaze. Přeji nám všem, aby tomu bylo i nadále,“ vyslovil přání náměstek Langr.

Vojenský zásah armád pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Bulharska, Maďarska, NDR a Polska) v noci z 20. na 21. srpna 1968 zastavil období politického uvolnění a reformu vedoucí k procesu demokratizace. Samotné invaze, která pohřbila veškeré naděje Pražského jara a přinesla období normalizace, se zúčastnilo až 750 tisíc vojáků a přes 6 tisíc tanků. Vojska se na celém území tehdejšího Československa setkala se spontánním a nenásilným odporem obyvatel, přesto na mnoha místech došlo ke ztrátám na životech. 

V Liberci zaplatili průjezd vojsk Varšavské smlouvy životem Eva Livečková, Rudolf Starý, Bohumil Kobr, Stanislav Veselý, Josef Fialka, Zdeněk Dragoun, Jindřich Kuliš, Miroslav Čížek a Vincenc Březina. Nejmladšímu bylo pouhých 19 let, nejstaršímu 72 let. Šest obětí si vyžádala ranní nesmyslná střelba v prostorách kolem radnice a další tři lidé zemřeli následkem stejně nesmyslné havárie jednoho z projíždějících tanků, který hodinu před polednem narazil do podloubí u Hotelu Radnice. Všechny liberecké oběti vpádu vojsk Varšavské smlouvy již od roku 1990 jmenovitě připomíná pomník v podobě bronzového tankového pásu, umístěný na čelní straně radnice, tedy jen několik metrů od někdejších tragických událostí. Právě tam dnes položili květiny a věnce nejen politici, ale i pamětníci a další občané, kteří chtěli vzdát hold všem, kdo sovětskou invazi zaplatili životem či celoživotními následky. Pietní akt zakončila státní hymna.

Text: Jana Kodymová, Jan Vrabec / foto: Jan Vrabec