09.06.2016
Jan Král

Profesor Jan Sokol přednášel v Liberci o etice v institucích

Zajímavou přednášku plnou moudrých slov uspořádalo ve středu 8. června město Liberec ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci. Na téma Etika v institucích přednášel český filosof a někdejší ministr školství Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc.

Čtyři desítky posluchačů, mezi kterými nechyběl náměstek primátora pro školství Ivan Langr, během přednášky dostaly odpovědi na otázku, proč by nám mělo záležet na budoucnosti lidské společnosti. Profesor Jan Sokol upozornil na to, že mravnost není jen konvenční „nadstavbou“, že člověk neodpovídá pouze za své činy, nýbrž nese odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá.

Zazněly myšlenky, které seskupil z přednášek na Karlově univerzitě a o etice v institucích vydal také publikaci určenou pro studenty, učitele etické výchovy a všechny, kdo si o budoucnost nejen české společnosti dělají starosti.

„Touto přednáškou bych chtěl zahájit jakýsi nepravidelný cyklus, který by měl být rámován obecně oblastí etiky, ať už v politice, v mezilidských vztazích nebo v institucích. Chtěl bych proto do Liberce zvát zajímavé osobnosti, které se tím zabývají, například ve svých předmětech, které vyučují na univerzitách. Profesor Jan Sokol byl jedna z prvních voleb a v hlavě mám už další jména. Považuji za důležité o těchto tématech diskutovat a dál je rozvíjet,“ řekl náměstek Ivan Langr.

Ukázka z knihy Jana Sokola - Etika, život, instituce:
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou. Jednající člověk tak není jen svébytná osoba, odpovídající pouze za své vlastní činy, nýbrž nese faktickou odpovědnost i za to, co ve své kultuře a společnosti přebírá. Tato nesmírně široká odpovědnost se musí v současných společnostech rozdělit, podobně jako se dělí a specializují i naše činnosti. Není to však jen břemeno, které by náš život omezovalo, nýbrž může mu také dávat obsah a smysl, který v současné společnosti citelně chybí. A právě tento chybějící smysl, stejně jako společná naděje, jsou možná jednou z hlavních příčin často připomínané „krize“ současných společností. Společný náboženský základ starších společností nemůže filosofie sice nahradit, může však připomenout, bez čeho se ani moderní pluralitní společnosti patrně neobejdou.

 

Nastavení cookies