Město Liberec pátrá po signatářích Charty 77

Signatářů – Liberečanů by mělo být jen kolem dvaceti z celkového počtu bezmála 1900 občanů bývalého Československa, kteří dokument v průběhu tzv. normalizace stvrdili svým podpisem, a vystavili se tím stíhání komunistickým režimem a jeho tajnou Státní bezpečností (StB).

„Nastal čas, abychom se k těmto svým spoluobčanům, z nichž mnozí už ani nežijí, nějak čestně postavili a zároveň abychom tak zejména současným mladým Liberečanům vhodným způsobem přiblížili jednu z temných kapitol dějin naší země a města. Ti z chartistů, kteří nebrali svůj podpis jen jako vstupenku k cestě do emigrace, přitom dobře věděli, že se mohou vystavit věznění, že sobě i svým blízkým zničí život i kariéru, protože praktiky režimu a StB byly nelítostné. A musejí se teď dozvědět, že jsme si toho vědomi a patří jim naše úcta. Byla to od nich osobní oběť ve prospěch celku,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, kulturu, sociální věci a cestovní ruch Ivan Langr.

Město Liberec připravuje k letošnímu výročí 17. listopadu zajímavou aktivitu: jedna ze zastávek tramvajové dopravy – Rybníček v Tatranské ulici – totiž získá přídomek René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77, aby tak „protistátní činy“ dvou desítek Liberečanů připomínala. „Sledujeme tím několikerou symboliku – dnes již zemřelý René Matoušek byl jedním z hodně aktivních chartistů, 22 měsíců strávil ve vězení na Borech a zároveň ještě 17/11/1989 stál před okresním soudem za šíření Několika vět. Byť už odsouzen nebyl, je patrné, že režim jel prakticky na plné obrátky až do samotného konce. Souběžně byl původním povoláním řidič tramvaje a zaměstnanec dopravního podniku. V jeho zastoupení a jeho velmi srozumitelným příběhem chceme dedikovat poctu i ostatním chartistům,“ uvedl Langr.

Podle něj chce radnice Liberečanům připomenout všechny signatáře, kteří v době svého podpisu měli trvalý pobyt v Liberci. O spolupráci už požádala i knihovnu Libri prohibity, která spravuje dokumenty Charty 77, ale neobejde se ani bez svědectví samotných chartistů. „Fondy Charty nejsou úplné, mnoho původních podpisů se nedochovalo, chybějí i adresy. Budu velmi rád, pokud se signatáři ozvou a svůj příběh nám svěří,“ řekl Langr. V odkrývání bílých míst z období 1948 – 1989 chce město pokračovat i v dalších letech, například vzpomínkou na konkrétní oběti represí 50. let.

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec