10.10.2012
Jan Král

Technická univerzita otevřela nové vědecké centrum

Nové výzkumné centrum poprvé ve středu 10. října představila veřejnosti Technická univerzita Liberec.

Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace má sídlo ve zbrusu nové budově L a vyrostlo především díky evropským dotacím.

Cílem čtyřletého projektu liberecké technické univerzity je vybudovat infrastrukturu vysokoškolského ústavu TUL s názvem Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (Cxl). Výsledky vědecké práce ústavu by měly napomáhat zavádění inovací v tuzemských hospodářských podnicích, a tím zvyšovat jejich konkurenceschopnost.

Projekt univerzity získal dotaci z Evropského fondu regionálního rozvoje ve výši bezmála 800 milionů korun s tím, že 15% z této částky bylo uhrazeno ze státního rozpočtu České republiky. „Náklady na výstavbu budovy L jsme veřejnou soutěží snížili na necelých 655 milionů korun,“ uvedla tisková mluvčí TUL Jaroslava Kočárková.

V rámci projektu nakoupí univerzita zhruba 70 přístrojů, které dohromady přijdou na 200 milionů korun. Největší investicí je rastrovací elektronový mikroskop s ultravysokým rozlišením za více než 17 milionů korun. Mezi další unikátní zařízení, o které mají průmyslové podniky zájem, patří mikroskop AFM, schopný „ohmatat“ a trojrozměrně zobrazit strukturu povrchu na úrovni atomů nebo 3D tiskárna, která během chvilky vyrobí prototyp složité součástky z elektronických dat z programu CAD.

Slavnostního otevření nového vědeckého centra TUL se za město Liberec zúčastnil náměstek primátorky pro ekonomiku a systémovou integraci úřadu Jiří Šolc. „Z hlediska města jsme hrdí na to, že technická univerzita dosáhla tak významného úspěchu. Věřím, že praktické aplikace nových technologií pomohou udržet Liberec na špici vědeckého výzkumu. Uvítal bych ještě, kdyby mladí absolventi univerzity zůstávali v Liberci natrvalo,“ řekl Jiří Šolc.

Vzhled nové budovy L navrhl architekt Martin Šaml z Fakulty umění a architektury TUL. Koncept budovy je založen na kontrastu dvou tvarově a materiálově odlišných částí – na jednoduchém betonovém hranolu těžkých laboratoří a plechové nástavbě s podélnými křídly lehkých laboratoří a pracoven. Obě části jsou propojeny komunikačním mostem. Na obvodový plášť architekt použil materiály, které nepotřebují údržbu a dobře zapadají do okolního přírodního prostředí (pohledový beton, měď).

Text: Zuzana Minstrová, foto: Jan Král

Nastavení cookies