Životní podmínky sociálně vyloučených osob se stále zhoršují

Za rok 2012 evidoval Úřad práce v Liberci 3.142 osob, které jsou více než 5 měsíců bez legálního zaměstnání. Dalších 1.889 osob evidovaných na ÚP bylo bez práce déle než 1 rok a 610 osob bylo vloni v evidenci úřadu delší dobu než 3 roky. Všechny tyto osoby mají trvalé bydliště v Liberci. Znamená to, že 5% dospělého obyvatelstva je déle než 5 měsíců bez zaměstnání. K takovým závěrům došla ve své zprávě pracovní skupina pro problematiku sociálního vyloučení, ustanovená v září roku 2012. Skupina pod vedením zastupitele Davida Václavíka dokončila zprávu o situaci sociálně vyloučených osob v březnu 2013.

Tuto Zprávu o situaci osob sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených ve Statutárním městě Liberci vzala na svém jednání 2. dubna rada města na vědomí. Schválila současně soubor opatření, který by mohl pomoci sociálně vyloučené osoby a celé rodiny začleňovat zpátky do společnosti.

Schválená opatření:

• Pravidelné mapování situace

• Zavedení agendy sociálního vyloučení do činnosti příslušných orgánů města, zejména výborů a komisí (školský výbor, komise pro zdraví a prevenci sociálně patologických jevů, komise humanitní)

• Pověření pracovní skupiny pro problematiku sociálního začleňování zpracováním souboru komplexních doporučení

• Vytvoření elektronického rozcestníku sociálních služeb na území města Liberce

• Podpořit vypracování systému přístupného bydlení a jeho následnou implementaci

Pracovní skupina zkoumala také problémová místa, v nichž žijí sociálně vyloučené osoby. Našla je po celém Liberci. Těchto lokalit je několik a jejich velikost se pohybuje od 20 po 200 lidí. V současnosti se jedná o čtyři problémové ubytovny se zhruba 460 lidmi a 14 bytových domů s přibližně 760 dalšími lidmi. Ne všichni tito lidé trpí problémy, typickými pro sociální vyloučení, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních transferech, nemotivovanost. Mezi nejproblémovější místa patří zejména sídliště Dobiášova, ulice Vojanova, Chrastavská, U Kolory, Rynoltická a ubytovny Ještědská, Riegrova a Rosa v Doubí.

Zpráva pracovní skupiny dále upozorňuje na fakt, že v sociálně vyloučených lokalitách hradí nájemníci výrazně vyšší nájemné, než je v Liberci běžné. Nájemné je většinou závislé na počtu osob obývajících jednu bytovou jednotku, pro čtyřčlennou rodinu se průměrně pohybuje okolo 10.000,‐ Kč. Rodiny se samotnými dávkami na bydlení nehospodaří, z úřadu práce jsou dávky formou zvláštního příjemce zasílány rovnou na účet pronajímatelů bytů či ubytoven. Kvalita bydlení však zdaleka neodpovídá výši nájmů. Většinou se jedná o malé, zastaralé byty ve špatném technickém stavu, společné prostory jsou neudržované. Investice do objektů nejsou téměř žádné. Průměrná výše doplatku na bydlení v roce 2012 činila 3.450,- Kč na jednu vyplacenou dávku.

Vzhledem k nedobře sepsaným nájemním smlouvám a chybějící kontrole nájemců a správců se zdejší obyvatelé ocitají v situaci věčné nejistoty. Musí se často přizpůsobit jednání, které vykazuje znaky šikany. V případě ubytoven je situace ještě horší. Úhrada za ubytování je ještě zvýšena o poplatky za použití vlastní televize cca 200,‐ Kč, za použití společné pračky 50,‐ Kč (jedno použití).

Důsledkem a někdy i příčinou života v sociálně vyloučených lokalitách jsou výchovné problémy, neadekvátní péče o dítě, v některých případech zanedbání péče či mravní výchovy a celkové ohrožení dítěte. Orgán sociálně právní ochrany dítěte (OSPOD) eviduje za rok 2011 ve své gesci 300 klientů s výchovnými problémy (z toho 174 osob pod 15 let věku), 119 klientů s trestnou činností a 84 klientů, kteří spáchali čin jinak trestný. Soudem nařízený dohled byl v témže roce nařízen u 132 dětí. U 75 dětí byla nařízena ústavní výchova, především pak z výchovných důvodů, trestné činnosti, nedostatečné či zanedbané péče ze strany rodičů.

V těchto lokalitách jsou dlouhodobá nezaměstnanost, zadlužení, neplacení povinných plateb a život ze sociálních dávek považovány za jevy naprosto běžné. Lidé zde žijící se musí na takovéto prostředí adaptovat, aby byli schopni v něm přežít.

Nedostatek vzdělání je všem společný. Jak uvádí zpráva o situaci sociálně vyloučených, v podmínkách, ve kterých tito lidé žijí, se není čemu divit. Zdejší obyvatelé řeší spíše situace, které se týkají jejich základních potřeb a k těm vzdělání nepatří. Lidé se zde domnívají, že i kdyby oni nebo jejich děti dosáhli určitého stupně vzdělání, stejně práci neseženou.

Nemálo početnou sociálně vyloučenou skupinu tvoří lidé bez domova. Velký nárůst počtu bezdomovců Liberec zaznamenal koncem roku 2010, do té doby se ve městě vyskytovalo jen několik jednotlivců bez domova. Podle kvalifikovaných odhadů pracovníků městské policie přicházejí strážníci do kontaktu přibližně se sedmdesáti osobami bez domova. Tito lidé obývají různá místa ve veřejném prostoru, mezi kterými migrují. Jedná se především o místa v centru města, kde je snadnější vyžebrat nějaké peníze, ohřát se u výduchů klimatizací nebo v nákupních centrech. Noci většinou tito lidé tráví v opuštěných budovách – například jde o prostor bývalé Textilany, ulice Josefino údolí, Na Františku, nebo v lesoparcích či pod mosty.

Azylový dům Speramus v centru města v roce 2012 poskytl ubytování 111 klientům (muži), noclehárna pro muže v Kateřinkách poskytla nocleh 117 osobám (z toho se jednalo o 95 nových klientů) a nízkoprahové denní centrum Naděje (poskytující především hygienické zázemí a zázemí pro přípravu stravy) poskytlo podporu 345 klientům. Další služby poskytují azylové domy pro matky s dětmi.

Zpráva pracovní skupiny zdůrazňuje, že situace v sociální oblasti v Liberci má zhoršující tendenci, o čemž vypovídají poskytovatelé sociálních služeb, výše zmíněné statistiky i zkušenost městské policie s narůstajícím výskytem krádeží potravin a základních hygienických potřeb.

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec