Unikátní projekt pomáhá bořit národnostní stereotypy

Knihovna, kde si čtenáři namísto listování v papírových knihách povídají přímo s hlavními hrdiny příběhů, se otevřela veřejnosti v sobotu 25. května v libereckém V-klubu. Pro návštěvníky měli organizátoři připravený přehledný katalog s anotacemi všech dostupných živých knih. Z něho si mohl každý zájemce vybrat a na půl hodiny zapůjčit knihu, která ho zaujala. Akci připravila už po několikáté LOS – Liberecká občanská společnost.

„Metoda Živá knihovna je zajímavý způsob jak si místo tištěné knihy vypůjčit živou knihu, tedy člověka. Pamětníci seznamují lidi s tím, jak se v Liberci - Reichenbergu žilo před druhou a i po druhé světové válce či během komunistické totality. Cílem je intergenerační přenos zkušeností a paměti,“ přiblížil projekt Antonín Ferdan, předseda organizace.

Organizátoři tentokrát zapojili sedm živých knih a celou akci zaměřili na historické česko-německo-polské vztahy a stereotypy, které lidé často mají vůči menšinám či skupinám obyvatel, jež žijí v jejich okolí. K vypůjčení tak byli nejenom liberečtí pamětníci, ale i pamětníci z Německa a Polska. S jedním z nich si popovídal také náměstek liberecké primátorky pro školství a kulturu Kamil Jan Svoboda.

Živou knihovnu považuje za přínosný projekt. „Samotný příběh knihy, do které jsem se mohl „začíst“, je velmi zajímavý a pomáhá člověku otevřít oči v tom, že ne všechno je takové, jak na první pohled vypadá. Hrdina mojí knihy byl pro všechny ostatní Němcem, který bojoval ve druhé světové válce na té špatné straně. Ve skutečnosti byl polovičním Němcem z komunistické rodiny a kvůli tomu se po většinu svého života potýkal s problémy i v socialistickém Československu,“ řekl Kamil Jan Svoboda.

Zapůjčil si knihu s názvem Muž, který přežil válku. Když vypukla válka, bylo dnes pětaosmdesátiletému Ervínu Šolcovi dvanáct let. Otec pocházel z Čech, matka byla Němka. Vyprávěl o tom, jaký strach za války zažíval, jak gestapo zatklo jeho otce a další členy rodiny, jak se stal členem Hitlerjugend nebo jak oslavil osmnácté narozeniny v americkém zajetí na jihu Itálie. Domů se dostal až dva roky po konci války.

Živá knihovna se uskutečnila v rámci projektu Živá paměť města Liberec – Reichenberg. Jeho cílem je přispět k širšímu porozumění dějinných událostí města Liberce a současně upozornit na možnosti aktivního zapojení do občanského života, a to pomocí procházky Libercem po tematické trase se zvukovým průvodcem. „Projekt propojuje osobní příběhy s místy, které zachycují zásadní témata Liberce jako dějinné události, architekturu, dobový život, úspěchy i problémy města,“ doplnil Antonín Ferdan.

Text a foto: Jan Král

 

• Všechny články
• Aktuality
• Z úřadu

Co byste neměli vynechat
Užijte si Liberec